zdroj: Cestou Světla Opačnou emocí k strachu je pokora. Umožňuje nasměrovat energii ne na tělo, ne na vnější boj se situací, ale na hlubinné změny. Nakolik vnitřně přijímáme jakoukoliv situaci, natolik se stává naší částí. A při změně sebe měníme i ji.
Každý z nás získal v životě nějakou zkušenost, která ho vede k obavám. Všichni lidé, kteří nám kdy zkřížili cestu, nám byli sesláni, abychom získali zkušenost. Každý z nich však přinesl zkušenost zcela jinou: někdo bolest, jiný štěstí.
NEZASLOUŽÍM SI NIC DOBRÉHO. NEZASLOUŽÍM SI LÁSKU. NEZASLOUŽÍM SI SPOKOJENOST a ZDRAVÍ. NEZASLOUŽÍM SI PROSTOR PRO SEBE. STÁLE MUSÍM NĚKOMU POMÁHAT. STÁLE MUSÍM BÝT AKTIVNÍ. Je vám to povědomé?
Někteří dospělí žijí daleko od rodičů, ale když přijdou na návštěvu domů, dělají nebo mají neodbytný pocit, že by měli dělat to, co po nich rodiče chtějí. Navenek mohou dělat svá vlastní rozhodnutí – odstěhovat se, platit své účty, ale uvnitř nemají emocionální svolení být samostatným člověkem, svobodně rozhodovat o svém životě a necítit vinu,…
Staršie, ale stále aktuálne 🙂
Staršie, ale stále dobré vedieť 😉