Právě připoutanost nám neumožňuje správně zvládat stres. Základem připoutanosti je nesprávný obraz života – hovění svým touhám, instinktům, nestřídmost. Člověk, který umí ovládat své touhy, je schopný obětovat, to znamená dobrovolně zbořit svůj obvyklý pohodlný způsob života. Věřící a mravní člověk umí ztrácet, ovládat se, obětovat a snadněji překonává jakýkoli stres. Příčinou připoutanosti může být…
Další fenomén dneška. Věčné hledání čehokoliv. Hledáme štěstí, pravdu, lásku, pokoru, porozumění, souznění, vyrovnanost, duchovnost. Je toho mnoho, co kdo z nás může hledat. Ať už hledáte cokoliv, co vás může posunout kupředu na vaší osobní cestě, hledejte skutečnou podstatu toho, za čím jdete.
Prakticky každá žena se kterou jsem kdy osobně nebo ve skupině pracovala, měla v sobě hluboká psychická zranění týkající se historické persekuce vyspělé ženské moudrosti nebo vědomí bohyně.
Je to všude kolem nás. Být lepší, hezčí, chytřejší, bohatší, prolhanější, lstivější. Mít chytřejší děti, lepší auto, větší dům nebo hezčí ženu či více peněz. Vypadat jako ten či ona. Být takhle bohatý. Toto vše nám brání být sami sebou.
Víra v Boha vám umožňuje správně přijímat stres. Pokud člověk něčemu nerozumí a současně se opírá o Boží vůli, šetří svou hlavní, vnitřní životní energii a mnohem snadněji přežívá taková přetížení, která by ho jednoduše zabila, kdyby se pokusil vyřešit problém samostatně. Model světa je obraz, který nám umožňuje přizpůsobit se budoucnosti, pochopit, co se…
Každý člověk chce v životě něčeho dosáhnout. Spoustu věcí se naučit. Něco za sebou zanechat. Mít kariéru, být uznávaný, vydělávat mnoho peněz, užívat si života. Najít někoho správného, kdo nás udělá šťastným. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč to děláme ?
Vždy máme na výběr: můžeme naslouchat hlasu lásky, nebo hlasu ega. Je těžké odpustit, když posloucháme rady svého ega, které nám namlouvá, že jednáme správně, pokud trestáme osobu, což nás zranila, a odpíráme její lásku. Je těžké odpustit, protože naše ego je tvrdohlavé, stále se nás pokouší přesvědčit, že je lepší a bezpečnější nenávidět, jak…
Jsem reaktivní člověk. Tato myšlenka se mi hluboce vryla do vědomí, když jsem jednou seděla ve své kanceláři. Už dříve jsem slyšela o reaktivním chování, ale do té doby jsem si neuvědomovala, do jaké míry se tak chovám já.
Určitě každý z nás si vybaví okamžik, kdy chtěl nějak projevit svou iniciativu, něco udělat, nějak se projevit – a najednou couvnul. Obával se kritiky, posměšků, hádek, zkrátka toho, že vždycky se najdou lidé s jiným názorem a budou projevovat nesouhlas. Navíc ty projevy nesouhlasu nebývají vždycky korektní…