Krach očakávaní, ilúzií … ako ho vieme prijať?
Existují nemoci nepřijetí očištění. Člověk nepřijímá krach materiální, duchovní nebo citové úrovně, a reaguje strachem, nenávistí, urážkou, sklíčeností.
Nepřijetí minulosti rodí nenávist a touhu pošlapat lásku.
Nepřijetí současnosti rodí urážku, touhu zabrzdit nebo zastavit cit lásky.
Nepřijetí budoucnosti rodí strachy, pochyby a snahu ovládat lásku. Je to nejjemnější a nejnebezpečnější úroveň.
Za snahu diskreditovat lásku, znehodnotit její význam, zaměnit ji jiným zaujetím, za pokus rozhodovat o tom, koho je možné milovat, a koho nelze, člověk dostává nejtěžší onemocnění. Vždyť Bůh nás řídí skrze lásku, a když se snažíme tento cit podřídit sobě, pak je to pokus ovládat Stvořitele, je to princip rakovinové buňky.
