Jsou dny, kdy se nám nic nedaří a kdy bychom se nejraději neviděli, kdyby to šlo, zalezli bychom někam hluboko do sklepa a vůbec nevycházeli. A pak se na štěstí zase rozjasní a tyhle myšlenky zmizí.
S narůstajícím vyčerpáním energie se však objevuje taková zvláštní nálada, zaměřená přímo proti sobě samému. Dala by se charakterizovat slovy „sám sebe štvu, nemám se rád, raději bych se neviděl“. A skutečně, takový člověk nejen, že se na svět kolem sebe dívá se zaťatými čelistmi, ale navíc se nedokáže ani usmát ani sám na sebe, třeba po ránu do zrcadla.
Nastal okamžik, aby se naučil vnímat i sám sebe jako sympatickou bytost a naučil se sžít se se svou osobou. A divili byste se, jak je to pro někoho obtížné.
Chovejte se pokorně, ale zůstaňte sami sebou. Pokora je známkou zralé moudrosti, ne slabosti..
Učte se od druhých, žádný učený z nebe nespadl.
Najděte si čas pro sebe, pro svou údržbu, prostě chvilku, která vás osvěží.
Rezervujte si také čas pro něco, co vám udělá radost, co vás potěší.
Každý den udělejte něco pro druhé, ale i pro sebe. Energii je potřeba nejen vydávat, ale i přijímat.
Stanovte si cíl, který chcete v životě dosáhnout,kam dojít a co dokázat – v práci i v soukromí.
Naučte se mít rádi druhé, sobec je na světě příliš sám. Ve chvíli, kdy si uvědomíte, že je dobré být druhým prospěšný, dokážete sami sobě, že že za něco stojíte.
Nebojte se rozhodovat, ale pamatujte, že je všechno třeba předem rozmyslet. Za svá rozhodnutí jste odpovědni především sami sobě.
Jste-li přesvědčeni o své pravdě, jděte si za ní a prosazujte ji.
Mějte na paměti, že i ze špatné volby plyne ponaučení.
Informace byly čerpány z knihy: Cimický Jan: Psychotesty, Fragment s.r.o. 2009
(prevzaté z FB)
