Tak ako to vlastne je? 😀
V životě jedné ženy se měla narodit trojčátka. Jedno bylo malý věřící, druhé malý pochybovač a třetí malý skeptik.
MALÝ POCHYBOVAČ se táže: Věříte vlastně v život po porodu?
MALÝ VĚŘÍCÍ: „Ano samozřejmě, je přece zcela zjevné, že život po porodu existuje. Náš život je tu jen proto, abychom se připravila na život po porodu, abychom rostla a byla dost silná na to, co nás čeká.“
MALÝ SKEPTIK: „To je nesmysl, žádný život po porodu neexistuje. Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat? K tomu neexistuje žádný důvod ani DŮKAZ!“
MALÝ VĚŘÍCÍ: „No, ani já to vlastně nevím přesně. Ale určitě je tam mnohem více světla než zde. A možná tam dokonce budeme i běhat a jíst ústy.“
MALÝ SKEPTIK: „Co je to za hloupost? Běhat, to přece nejde. A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru, která nás živí. A mimo to je zcela nemožné, aby po porodu existoval život. Vždyť pupeční šňůra je krátká už teď.“
MALÝ VĚŘÍCÍ: „Určitě to je možné. Jen bude všechno kolem trochu jinak, než jak jsme zvyklí.“
MALÝ SKEPTIK: „Ještě se nikdo nikdy po porodu nevrátil. Porodem vše končí!!“
MALÝ VĚŘÍCÍ: „Připouštím, že přesně nevím, jak po porodu bude život vypadat, ale maminka se o nás postará.“
MALÝ SKEPTIK: „Jaká maminka?!? Ty věříš na nějakou mámu? A kde jako má být?“
MALÝ VĚŘÍCÍ: „Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní a prostřednictvím ní. Bez ní přece nemůžeme vůbec existovat.“
MALÝ SKEPTIK: „Pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl nikdy ani kousek, takže neexistuje!“
MALÝ VĚŘÍCÍ: „Někdy, když jsme úplně zticha, můžeš zaslechnout její hlas, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět.
Pevně věřím tomu, že náš opravdový život začne až potom…“ ♥
Ďakujeme:
