Mezi tělem a duchem existuje silné vzájemné působení.
Existují přání, která se zdají být obtížnější než jiná. Přání si zdraví patří nejspíš mezi ně. Co dělat, když se člověku jeho nemoc neustále připomíná kašlem, škrábáním v krku, bolestmi nebo dokonce trvalým postižením? Jak máme potom s absolutním přesvědčením vyslovit přací větu: „Jsem zdravý!“ ? 
Koneckonců jsme přece nemocní, nemoc není vymyšlená, nýbrž reálná. Omezuje nás, ztěžuje nám život, kde se dá, a často nám brání, abychom si života užívali.
Při přání nejde v žádném případě o to, abychom svou nemoc popírali. Namísto toho bychom měli co nejrychleji aktivovat své sebeuzdravující síly.
Pomocí úspěšného přání si nemoc myšlenkově nahrazujeme zářícím zdravím. Necháváme energii působit na své tělo namísto toho, abychom je neustále utvrzovali, že s ním není něco v pořádku.
Všechny dosavadní myšlenky nás dovedly tam, kde se nyní nacházíme.
Všechny současné myšlenky nás vedou tam, kde bychom jednou rádi byli.
Pokud si nyní myslíme „Jsem zdravý“, nepopíráme svoji nemoc, ale nařizujeme našemu tělu, aby mobilizovalo všechny sebeuzdravující síly, a to hned teď. Přání si zdraví je přání, které nerezonuje někam daleko od nás, ale rezonuje především uvnitř nás samotných a působí na naše tělo. Každý sval, každý orgán, každá jednotlivá buňka může tuto energii a informaci přijmout a zaměřit se na ni.
Jak účinná může být síla našich myšlenek při výměně energií s naším tělem, se ukazuje například u autogenního tréninku. Pouze silou myšlenky nařizujeme svému tělu, aby se uvolnilo. Lidé, kteří se autogenním tréninkem zabývají, dokáží dokonce silou svých myšlenek zpomalit nebo zrychlit činnost srdečního svalu.
I já jsem se při svém hledání štěstí věnoval několik let autogennímu tréninku a byl jsem překvapený, jak účinná tato metoda je. Během několika vteřin jsem dokázal vyvolat v celém těle pocit, že je těkžé, a uvolnit ho, ať už jsem se nacházel kdekoliv. Mohl jsem dokonce sám sobě přikázat, abych usnul a v určitou dobu se probudil. A vždy jsem se probudil na minutu přesně. Mohl jsem klidně usnout ve vlaku a pouze silou svých myšlenek se zase těsně před cílovou stanicí probudit. Mnoho let jsem vůbec nepotřeboval budík, protože můj osobní budík pracoval mnohem přesněji.
To, co některým připadá jako zázrak, není ve skutečnosti nic zázračného, jenom to potvrzuje, jak mocná je síla našich myšlenek. A my této síly využijeme.
* * *
– z knihy Prostě si to přejte, a to s lehkostí; Pierre Franckh
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
