Je důležité naučit se žít bez úsudků, protože úsudek omezuje naše prožívání pravdy. Když probíhá uzdravování, čatokrát se zdá, že je situace bolestnější a chaotičtější. Avšak to znamená, že se doopravdy uzdravujeme – je to zrození. Narození nemluvněte také nejspíš provází křik a bolest a může u toho být i veliký chaos, ale na svět přišel nový život.
Když upřímně podáme ruku partnerovi, abychom se mu přiblížili, a pak se najednou zdá, že všechno jakoby vybuchlo, můžeme mít pocit, že jsme selhali. Rozhodneme se, že už se novými pokusy nebudeme zatěžovat. Jenže tato 
exploze je právě znamením, že se povrchová vrstva vyléčila. Objevuje se další vrstva stlačeného materiálu – co bylo skryto, se nyní ocitá na povrchu.
Do popředí se teď tedy dostává tato hlubší bolest, což je způsobeno tím, že jsme se úspěšně spojili s partnerem. Když k tomu dojde, je třeba znovu podat partnerovi ruku a spojit se s ním – díky tomu se snadno vyléčí, co v nás právě bolestivě vře. Až se tak stane, místo, abychom posuzovali výsledek, raději si uvědomme, že když zdoláme další vrcholek hory úspěchu, bude jen otázka času, kdy se spustíme zase dolů, do dalšího údolí konfliktu – k bezprostředně následujícímu problému, který s partnerem máme vyléčit. Když ho vyléčíme, dosáhneme dalšího horského vrcholu a tak dál, protože se stále vyvíjíme.
* * *
Dnes změň svůj postoj k bolesti. Hlouběji se zamysli nad každou bolestnou záležitostí, kterou prožíváš, protože u jejího kořene možná spočívá nové zrození, nové uzdravení a nový život, jež čekají tebe, tvého partnera a váš vztah. S bolestí, kterou uznáváš, buď ochoten spojit se s někým, kdo je ti blízko. Tím se vyřeší bolest nebo alespoň jedna její vrstva. Připusť, že i když se třeba necítíš lépe ani hůře, asi jsi narazil na mnohovrstevnatý chronický problém. Když se tak stane, pocítíš úlevu třeba jen na pouhou vteřinu nebo dvě, než bolest nové vrstvy zase udeří, ale tvoje vědomí ti sdělí, že jsi vykročil správným směrem.
* * *
– z knihy Jestli to bolí, není to láska; Chuck Spezzano
zdroj:
