Úryvok zo série kníh Výchova rodičov, zatiaľ vyšla len v ruskom jazyku, verím, že v priebehu budúceho roku bude preložená do češtiny.
Jedna paní píše, že se rozešla z partnerem, a že ztratila vše čím žila a v co doufala. Teď jen leží v posteli a nechce se jí žít. Předtím chodila 5 let do církve a teď ani tam nejde. A ptá se jak má vyjít z krize.
Odpověď
Váš dopis říká o vaší plné neschopnosti. Tato situace je vám dána proto, abyste pochopily, že jste žily ne láskou a vášní a požitkem. Láska zkrachovat nemůže. Láska je věčný cit. A komunikace, požitek, konzumenství a vášeň – jsou ponětí dočasní. A abyste lásku postavila na první místo, pravidelně máte ztrácet vše, k čemu se připoutáváte, a přesvědčovat se, že jakékoli lidské štěstí nemůže být věčné. Říká se, že láska s roky pomíjí, ale já říkám, že to není pravdivé. My pomíjíme ale láska zůstává!
Jeden muž mi jednou napsal, že je šťastný jenom proto, že jeho milovaná žije a někde se nachází v tomhle světě. Sama možnost lásky se pro něj stala obrovským štěstím. A to, že vy ležíte v posteli v depresi, znamená protest proti ztráty požitku, jenom chcete konzumovat a zříkáte se lásky. A bez obětí neexistuje láska a víra, proto ani do církve se vám jít nechce. Na začátek byste měla přiznat přízračnost svých představ o lásce, a pak vstát a vyrazit do církve.
Problémy musí být, bez nich není vývoje. Vše záleží na naši energetice. Když máme málo energie, tak problémy táhnou nás za sebou, jako člověka, přivázaného opratěmi k vozu. Takový člověk se vláčí po zemí a hrozně trpí. Když je energie více, tak můžeme vyskočit na nohy a běžet za vozem. I utrpení se zmenší. A když je energií ještě více, to už se můžeme zbavit pout a běžet před vozem. To jsou tři názory na jeden a ten samy problém. Rozdíl je jen v našem vnitřním stavu. Tak jedni proklínají svůj osud a trápí se celý život. Druzí se snaží něco dělat, ale někdy padají a táhnou se po životě v depresí. A třetí chtějí se vyvíjet a neustále jdou dopředu. A problémy se pro ně stávají možnosti se rozvíjet.
ĎAKUJEME: