Už kvete černý bez. I když tento strom nevyniká přílišnou krásou, rozhodně stojí za větší pozornost. Zvláštní je též fakt, že bez začíná kvést už teď a kvete až do svátku Jana křtitele, což už samo o sobě dává tušit magické schopnosti tohoto stromu. Svatojánská noc je známá nám všem, právě z důvodu své úžasné noční energie v přírodě. Další zajímavou indicií je fakt, že už staří Keltové věřili, že v dny, kdy svět začal být špatný a zlý, se víly lesa ukryly právě do bezu.
Byl to posvátný strom druidů a byl zasvěcen právě letnímu slunovratu. Sami si můžete vyzkoušet jeho sílu. Když se postavíte v den letního slunovratu pod jeho větve v klidný podvečer, ve chvíli kdy začnou padat mlhy, měli byste vidět skřítky stejně jako byste stáli v magickém kruhu z hub. Od středověku je pak opředen dlouhou řadou pověr, jako např. že v bezu sídlí duchové, kteří se mstí za zlo, které někdo spáchal v blízkosti právě jejich stromu. I z tohoto důvodu si naši předkové vysazovali bez ke svým chalupám a stodolám. Říká se, že uvnitř keře žijí duchové i čarodějnice, proto poraněné dřevo „krvácí rudou mízou“.
Bezové hůlky se používají k vyhánění zlých duchů (koho v domácnosti trápí, může vyzkoušet) a také vyhánějí zlé myšlenky v případě, že se kouzelnou hůlkou dotknete hlavy, ale jemně. Zlé duchy z hlavy nevyženete velkou ránou, i když někomu možná ano.
Hra na píšťalku z bezového dřeva přivolává bezové víly, které rády poslouchají a taktéž hra na tuto flétnu vytváří kolem vás magickou sílu, magický kruh. Taková flétna může sloužit stejně dobře jako magická hůlka. Nošení bezinek chrání před zlem a negativními silami všeho druhu. Těhotné ženy mají líbat bezový keř, aby zajistily děťátku šťastnou budoucnost. Do bezového keře prý nikdy neuhodí blesk a křížek z bezového dřeva se dává do rakve zemřelým. Bez se používal při pohřbívání do mohyl ve staré Británii. V Čechách je to keř věštecký – dívky třesou keřem a říkají: Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes. Odkud zaštěká pes, na té straně je milý. Pokud někdo porazí černý bez, aniž by zasadil nový, čeká ho velká smůla. Pokud ho však musíte pokácet, měli byste před kácením vkleče na kolenou před bezem odříkat tajemné formule pro odpuštění. Též v léčitelství se říkalo: „před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“ Už v dobách kamenné naši předchůdci jedli bezové plody. Bezová limonáda je dar (mimochodem, letos ji určitě budu dělat, loni jsme vypili asi 40 litrů), sirup z bezu a bezová marmeláda ani nemluvě. Smažené bezové květy v těstíčku jsou gurmánská specialita. A takto bychom mohli dlouho, dlouho pokračovat. I kdyby byla pravda jen čtvrtina z toho, co je tady nastíněno, už jen toto řadí bez mezi mimořádné stromy z našich končin.
Hezké pondělí všem,
Pavel