Svobodu neprožíváme snahou být v Přítomností, ale uvědoměním, že jsme Přítomností; se vším co obsahuje.
Posuzování. Každý ho v sobě máme. Funguje jako jakýsi test lakmusovým papírkem, který neustále ověřuje, hodnotí a komentuje, jak se nám daří, například „Cítím se pokojně, to jsem určitě blíž dosažení svobody.“ Nebo „Cítím se smutně a bezcenně, takže tohle rozhodně není svoboda, ta vypadá určitě jinak.“ Nebo „Jsem rozhněvaný a to není příliš duchovní, proto bych se tak cítit neměl. To je jistě znamení, že ještě nejsem svobodný.“ Celé je to jako snažit se osvobodit od mysli myslí, nebo se pokoušet osvobodit od pocitů pocity, nebo se snažit promyslet se ke svobodě. Dostáváme se tím do nekonečné smyčky, díky které duchovně trpíme.
Jenže všechny duchovní koncepty se nám hroutí ve chvílích, kdy čelíme nečekané bolesti, ztrátě a trápení. To je totiž velký dar utrpení. Hluboký žal ze ztráty někoho, koho milujeme, nebo stav, kdy nás už naše vlastní trápení neskutečně unavuje, je totiž velkým okamžikem Milosti. Je to moment, který násilím otevře naše srdce a my se začneme sami sebe ptát „Co to dělám? Kam vlastně jdu? Jaký je smysl mého života a toho, co prožívám?“. Přichází chvíle hlubokého zkoumání, o čem je život – je to ten posvátný okamžik deziluze, jenž nám nabízí příležitost zastavit se a ptát se, místo toho, abychom si mysleli, že vše již víme. Je to hluboké uvědomění si, že doopravdy nevíme vůbec nic.
Tento okamžik deziluze je nezbytným katalyzátorem pro skutečné přímé rozpoznání míru a svobody, které jsou a byly ve skutečnosti pořád zde. Může to být zážitek jakési trhliny mezi tím, jaký jsme mysleli, že náš život bude, a tím, jakým náš život skutečně je. Tehdy jsme ochotni se zastavit a zkoumat tuto trhlinu a mezeru, v které je možné objevit nekonečný mír, jenž je přítomen v srdci naší bytosti; dokonce i ve chvílích největšího zoufalství.
Svoboda je tak jednoduchá. Je to zdroj vašeho dechu, zdroj vaší myšlenky, zdroj všeho co prožíváte a cítíte. Probouzení ke svobodě je jednoduše obrácení vaší pozornosti ke zdroji. Přímé objevení toho, co si je vědomo pocitů, myšlenek a prožitků. Toto vědomí je často přehlíženo v našem nekončícím zaneprázdnění neustále se proměňujícími myšlenkami a pocity, které se pohybují naším tělem a myslí.
Svoboda je jednoduchá, ale to ještě neznamená, že je snadná. Je extrémně obtížné mistrovsky zvládnout mysl nebo přestat následovat velmi silnou a přirozenou tendenci věnovat pozornost našemu internímu dialogu. Sklon dovolit naší mysli, aby byla pánem, je postaven na snaze o přežití našeho těla a čehokoliv, co mysl za tělo považuje. Genetické puzení k přežití je důvodem pro zaujetí naším vnitřním dialogem o minulosti a budoucnosti. Mysl je tak systémem časného varování, který je navržen tak, aby nás udržoval naživu.
Dokud si neuvědomíme, že myšlenky a pocity se stále mění, žijeme naše životy v jakémsi transu způsobeném dáváním naší pozornosti vnitřnímu dialogu o minulých událostech nebo představách o budoucnosti. Tuto iluzi mysli cítíme jako skutečnou skrze vnímání našeho těla. Právě tato multi-senzorická povaha myšlenky zahaluje živoucí přítomnost, která je nezávislá na jakékoliv myšlence, pocitu či okolnosti.
V okamžiku, kdy si uvědomíte, že myšlenky a pocity vaší mysli nemají žádnou skutečnou podstatu, vyvstává okamžik volby. Máte kapacitu vybrat si, zda budete nadále věnovat pozornost vnitřnímu dialogu, nebo s tím jednoduše přestanete. A právě tato schopnost přestat otevírá dveře k rozpoznání věčné přítomnosti, která je svobodná a tady – vždy svobodná a bezpřestání tady.
Když se rozhodnete přestat následovat ustavičný pohyb vaší mysli, objeví se energie či pocit spalování. V této hořící energii, v tomto tichu, jsou všechny představy a koncepty zničeny. V tomto věčném plameni Srdce jsou zničeny dokonce i představy o tom, kdo jste vy, všechny ty představy o vás samotných na základě vaší minulosti.
Toto posvátné hoření odhalí, že svoboda a mír jsou životním tepem Přítomnosti. Toto není praxe zůstávání v přítomnosti nebo snažení se být v Přítomnosti. Žijete to v rozpoznání, že vy jste Přítomností bez ohledu na to, co prožíváte.
Svoboda je čerstvě objevena v okamžiku, kdy si uvědomíte, že není žádné bezpečí, nikam kam se schovat, a nic na čem lze lpět. V okamžiku zřeknutí se všeho, co je neskutečné, kdy si uvědomíme, že to skutečné je vždy zde.
Svoboda je nezávislá na vaší minulosti, vašem majetku, vašich pocitech, okolnostech, dokonce vás osvobozuje od vaší identity. Neexistují slova pro radost z tohoto zjištění.
Okamžik volby je teď a tady. Co si zvolíte?
—————
Přeloženo z webu http://www.kosi.co/ ve spolupráci s Petrem Bartálem, který organizuje návštěvu Kosi v ČR. Překlad: Maria Aina (www.deep-tissue.eu/).
Převzato z : http://www.zivotvpritomnosti.cz
ZDROJ:
