Jako již několikrát vám nyní připomínám: praktikujte vše, o čem píšu. Jinak to nefunguje. Zkuste jen tak chvíli věřit, že jste hodni toho, mít se skvěle, aniž musíte tvrdě pracovat. Nemusíte nikam chodit, nemusíte dělat nic víc. Kromě toho, že začněte věřit. Věřit, že je to možné. Nemusíte tomu říkat bůh. Vůbec nejde o nějaké symboly nebo jména. jde jen o jediné – pouze na jediném záleží, na tom, jestli to dovolíte, jestli uvěříte, že je to možné. To stačí, nic víc. Znamení dostanete dřív, než si myslíte. Stačí mít oči a uši otevřené. Zjistíte, jaké „náhody“ vás začnou potkávat.
Pozorujte vše, ale nic nehodnoťte. Jakmile přijde první znamení, možná ho přehlédnete, ale to nevadí, přijdou další a další. Pozorujte sebe, jakmile se začnete usmívat, máte vyhráno. Ze začátku se budete smát, jen neříkejte „To snad není možné.“ nebo podobné pseudonegace. Jakmile se při
stihnete, že se u nějaké situace – „náhody“ – lehounce, neznatelně usmíváte, okamžitě pocítíte kontakt s původním Bytím. V tu chvíli budete vědět, co se stalo. Nevysvětlujte, neodpovídejte. Nechte si to pro sebe. Sami jste hledali, sami jste nalezli. Užívejte si svůj kontakt sami se sebou. Vaše schopnosti se znásobí. Příští znamení se vám bude zdát jasnější, zřetelnější. Možná se přitom budete rozhlížet. Budete mít potřebu to někomu sdělit. Jak to, že to nikdo kromě vás nevidí?! Vždyť je to tak jasné! Tím se spoutáte. Světlo pravdy zažehne ve vás plamínek. Stane se z vás „světlo“. Malinký plamínek, který zpočátku může kdekdo zhasit, proto si to nechte (zatím) pro sebe. Zabývejte se sebou, budete odměněni víc, než čekáte.
Nenechte se zmást od nesvobodných lidí, zvyklat od své víry, možná právě ti nejbližší vás budou zrazovat. Odpusťte jim to.
Transformace vědomí
