SROVNÁVAT SE S JINÝMI ZNAMENÁ ZAPOMENOUT NA JEDINEČNOST SVÉ VLASTNÍ CESTY.
Naše hluboké podmínění školními zkouškami, známkováním a tak podobně v nás vytvořilo zvyk pohlížet na každý výkon soutěživě – z hlediska, kde se právě nacházíme. Jak si počínáme, jak si vedeme: jsme na téže cestě lepší, stejní, nebo horší než ostatní? Takové hodnocení našeho postavení se stává skutečnou překážkou duchovního života, protože nás neustále svádí, abychom se na duchovní vývoj dívali ve smyslu soutěžení. Někdo vám řekne, že při meditaci viděl světlo. Vy jste nikdy světlo neviděli. To vás naplní pocity žárlivosti a nedostatečnosti. Na druhou stranu vy občas cítíte, že při meditaci opouštíte tělo. Vaši přátelé tohle nikdy nezažili. To vás naplňuje záludnou duchovní pýchou, která živí ego.
Časem jsem se naučil, že není takových zážitků, symptomů a znaků, které by na duchovní cestě byly absolutně nezbytné. Každý z nás má své jedinečné nesnáze, které vyžadují jedinečnou cestu. Zatímco sdílíme jedinou povšechnou cestu, zvláštní zážitky každého člověka jsou vlastní jen jemu nebo jí. Žádná sada zážitků pro osvícení není předpokladem. Lidé dosáhli osvícení všemi možnými způsoby. Jen buďte takoví, jací jste.
Zážitky na cestě nejsou osvícením. Takže jestliže nevidíte světla, nesetkáváte se v jiných úrovních s pozoruhodnými bytostmi, jestliže se vaše tělo netřese nebo neprožíváte nejhlubší mír, nebo jestliže se dokonce zdá, že se při meditaci nic neděje, nesrovnávejte se a nesuďte. Jen běžte dál. Srovnávat se s jinými znamená zapomenout na jedinečnost své vlastní cesty.
Ram Dass: Cesta uvědomění
zdroj: