Súhlasím, mám odskúšené z vlastnej praxe….
Z mé praxe vyplývá, že pokud je nemocné dítě, pak vězí příčina nemoci z 99,9% na rodičích. Dle povahy 
nemoci se dá zjistit, zda je příčinou otcovský či mateřský princip. Apeluji proto na rodiče, aby nejprve hledali chybu u sebe a léčili prvně sebe. Pakliže se jim podaří vyrovnat příčinu u sebe, zhusta se děti uzdravují přirozenou cestou. Když je pochybení rodičů vážnějšího charakteru – tedy dlouhodobě neřešené disharmonie mezi partnery, leckdy sahající až k prarodičům a hlouběji do rodové linie – což se nakonec projeví až v těle dítěte, je zapotřebí po vyléčení rodičů, uzdravit i dítě. Takové léčení však zpravidla bývá zdlouhavé a nákladné, a proto je důležité podchytit problémy mezi rodiči včas, dokud nemoc nesestoupí až do hrubohmotného těla dítěte. Včasnou léčbou se mohou rodiče vyvarovat utrpení svých dětí, kteří vlastně jen splácejí karmické provinění svých rodičů.
Ptáte-li se na nejčastější příčiny, pak mohu říci, že z vlastností je to především pýcha, jako odpojení od Boha, a lenost se změnit, dále odmítání odpovědnosti, potlačování negativních emocí jako je strach, hněv, nenávist, a z toho vzcházející prožitky utrpení, kterým lidé utíkají ze srdce/pocitů do hlavy/mysli. Nejspíš to je důvod, proč je naše společnost tolik nemocná, že unikáme před bolestí v srdci do hlav. Místo toho, abychom bolestem čelili a prožili si je, uzavíráme se do komfortní zóny ve svých hlavách.
Tento mechanismus je velmi zřejmý ve virtuálním světě, kde se spojujeme jen s těmi, kteří nám zrcadlí sebe, a odpojujeme se pouhým kliknutím od těch, kteří s námi nesouhlasí a nesouzní. Někteří tento mechanismus „zrcadlové chodby“ z virtuálu převádějí i do reálného života a odmítají se stýkat s lidmi opačných názorů – což je v realitě těžko proveditelné a ve výsledku kontraproduktivní, protože pak neumějí s takovými lidmi nejen mluvit a argumentovat, ale především s nimi nedovedou vycházet, aniž by je to vnitřně zraňovalo a energeticky ničilo.
Ivo Leinveber
nemoci se dá zjistit, zda je příčinou otcovský či mateřský princip. Apeluji proto na rodiče, aby nejprve hledali chybu u sebe a léčili prvně sebe. Pakliže se jim podaří vyrovnat příčinu u sebe, zhusta se děti uzdravují přirozenou cestou. Když je pochybení rodičů vážnějšího charakteru – tedy dlouhodobě neřešené disharmonie mezi partnery, leckdy sahající až k prarodičům a hlouběji do rodové linie – což se nakonec projeví až v těle dítěte, je zapotřebí po vyléčení rodičů, uzdravit i dítě. Takové léčení však zpravidla bývá zdlouhavé a nákladné, a proto je důležité podchytit problémy mezi rodiči včas, dokud nemoc nesestoupí až do hrubohmotného těla dítěte. Včasnou léčbou se mohou rodiče vyvarovat utrpení svých dětí, kteří vlastně jen splácejí karmické provinění svých rodičů. Ptáte-li se na nejčastější příčiny, pak mohu říci, že z vlastností je to především pýcha, jako odpojení od Boha, a lenost se změnit, dále odmítání odpovědnosti, potlačování negativních emocí jako je strach, hněv, nenávist, a z toho vzcházející prožitky utrpení, kterým lidé utíkají ze srdce/pocitů do hlavy/mysli. Nejspíš to je důvod, proč je naše společnost tolik nemocná, že unikáme před bolestí v srdci do hlav. Místo toho, abychom bolestem čelili a prožili si je, uzavíráme se do komfortní zóny ve svých hlavách.
Tento mechanismus je velmi zřejmý ve virtuálním světě, kde se spojujeme jen s těmi, kteří nám zrcadlí sebe, a odpojujeme se pouhým kliknutím od těch, kteří s námi nesouhlasí a nesouzní. Někteří tento mechanismus „zrcadlové chodby“ z virtuálu převádějí i do reálného života a odmítají se stýkat s lidmi opačných názorů – což je v realitě těžko proveditelné a ve výsledku kontraproduktivní, protože pak neumějí s takovými lidmi nejen mluvit a argumentovat, ale především s nimi nedovedou vycházet, aniž by je to vnitřně zraňovalo a energeticky ničilo.
Ivo Leinveber