Starší článok, ale hodí sa k Vianociam 😉
Jakou mají vlastně cenu ?
Opravdu velmi kontroverzní a velmi filozofická otázka. Ale taková, nad kterou se málo kdo z nás zamýšlí.
Potřebujeme je k životu, a přesto nás svazují a zotročují. Najít mezi tím rovnováhu je opravdu těžké. V určitém věku každý z nás cítí, že sil ubývá a chtěli bychom více klidu a pohody. Ovšem vzdát se části standartu a pohodlí je pro nás téměř nemožné. Ovšem můžeme si za to sami. Sami jsme si ho nastavili. Čím více vyděláváme, tím více 
utrácíme. Pro společnost a ekonomiku dobře, pro nás samotné špatně. Stavíme tak čím dál větší zeď své závislosti, kterou pak nejsme schopni přelézt. Jak napsal Dalajláma, „obětujeme kvůli penězům své zdraví, abychom si za ty peníze své zdraví zase kupovali zpět“. Není to pošetilé? Přátelé není to pošetilé, je to přímo hloupé. Jak byste reagovali na člověka, který by Vám dal tuto nabídku: „dám ti ročně 250.000,- Kč a ty mě každý rok dáš kus svého zdraví, kus své psychické pohody“. Brali byste to, nebo byste se rozmýšleli? Či byste snad odpověděli okamžitě? Peníze mají andělskou tvář ovšem duši ďábla. Nakonec nám vezmou všechny iluze, lásku, pochopení. Nastaví nám v hlavě pocit, že vše se dá koupit. Že kdo je má, je šťastný. Ano, peníze mohou splnit naše neutuchající touhy, ale štěstí lidem nepřináší. Stejně většinu věcí, které máme, k životu vůbec nepotřebujeme. Co jste kvůli nim ochotní obětovat? Své zdraví, lásku, partnerství. Své mládí, štěstí, upřímnost svou lidskost? Nenechte se spoutat jejich silou. Používejte je obezřetně a pro své nezbytnosti. Ne pro své rozmarnosti. Jakou tedy mají peníze cenu? Žádnou. Nesmírnou.
Mějte krásný víkend,
Pavel
ĎAKUJEME:
