Jak pošetilá je tato poznámka a jak hluboce pravdivá až mrazí. Od malička nás všude učí, jak ovládat věci kolem nás. Jak jíst lžící, jak si zavázat tkaničku u bot, jak nakupovat, jak se chovat, jak řídit auto a ochutnávat víno. Jak máme šetřit peníze i jak a za co je utrácet. Předkládají nám módní trendy a zdraví v pilulkách.
Už od útlého věku děti ovládají počítače a techniku. Ale nikde nezaznamenávám náznak toho, jak vlastně pracovat sám se sebou. Už od dětství nás v tomto směru rodiče a systém, ve kterém žijeme, doslova oklešťují. A to samé děláme my vlastním dětem. Nikdo nám nevysvětlí podstatu a účel stresu, úspěchu, radosti, strachu apod. Neřekne a už vůbec nenaučí nás jak se vyrovnat s emocemi a jak je zpracovávat k tomu, aby nám byly přínosné, ať jsou to emoce pozitivní či negativní. Prostě jen emoce nějak zažijeme a necháme je být. Nestaráme se o ně. A emoce se v nás ukládají jako odpad ve staré latríně. Až jednou přijde den, kdy tento přeměněný odpad v plyn vybuchne. A najednou nám dojde, že nevíme co dál, nevíme jak dál. Co si počít s tím vším nahromaděným odpadem. Důsledek našeho životního stylu a nevědomosti. Vždyť každý z nás dává ve všech činnostech přednost našemu fyzickému tělu, než naší mysli. Jíme zdravě, sportujeme, oblékáme se, chceme vypadat „In“ ve všech směrech. Ale kde je práce nebo cvičení chcete-li s naší myslí? Se svým tělem neustále něco děláme jako se cvičenou opicí. Ale naše mysl je jako splašený kůň, který má naprostou volnost. Jsme nesoustředění, roztěkaní, emocionálně nevyrovnaní, Jsme „In“ se svým tělem, ale „Out“ ve své mysli. Ano taky je to jistá rovnováha. In versus Out. Ale bohužel v tomto případě k našemu neprospěchu. Dnes všichni víme, že náš mozek má dvě poloviny. Každá polovina zajišťuje určité funkce. Určitý druh vnímání a chování člověka. Pokud je tento poměr patologicky nevyvážený stanou se z nás psychicky nemocní lidé. S tělem a naší myslí je to stejné. Pokud klademe důraz jen na naše tělo, či pouze na naši mysl, kde můžeme hledat rovnováhu a spokojenost? V jednom i druhém případě se stáváme zkostnatělými neotevřenými bytostmi bez rozdílu našeho vyznání k materialismu nebo duchovní cestě. Hledejte tedy rovnováhu na vaší cestě, ve všem co děláte…
Mějte krásný víkend,
Pavel
ZDROJ: