Duchovní růst není o tom se od něčeho osvobodit, utéci do ústraní, s nikým se nestýkat, neustále meditovat nebo se na vše jen usmívat.
Ani se zbavit emocí a být neustále nad věcí.
To jsou všechno jen pózy, které se mylně pokládají za ten „správný“ přístup, za „správnou“ cestu k osvícení a zvýšení duchovnosti.
Když si uvědomíš, že Život jsi ty, proč bys sám od sebe utíkal, bránil se a schovával se před vlastními zkušenostmi.
Život touží po prožívání, ne o stavění bezpečných barikád proti němu.
Ve svém nitru máš touhu žít…jedině tak poznáš, že jsi opravdu naživu.
Nesnaž se proto před Životem někam utéci a plně přijmi to, co se zrovna nabízí.
Nesnaž se ochránit před vzlety a pády, je to marné, je to marné….je to marné.
Prostě skoč do jeho víru a vědomě zaujmi místo, kde zrovna jsi.
Spolehni se na svou vnitřní moudrost – moudrost Zdroje,
který ti vždy předkládá to, co je potřeba absolvovat, prožít, uskutečnit, bez ohledu na to, zda to považuješ za vhodné nebo ne.
Z pohledu Zdroje (tvé pravé podstaty) je to vždy vhodné a vždy podle kosmického plánu.
Můžeš si lámat hlavu nad tím, proč se ti to děje, je to však nesmyslné pátrání stejně jako kdyby ses větru zeptal, proč fouká tímto směrem.
Prostě fouká. Tečka.
Vyjdi Životu (sám sobě) naproti, přijmi to, co sis na hlubší úrovni připravil a sbírej drobné korálky každodenních zkušeností.
Postav se na „vlastní“ nohy, miluj, bojuj, prožívej….pokud to děláš vědomě, nic z toho tě nemůže ohrozit, nic z toho nemůže ohrozit tvou pravou podstatu.
Může vlna ohrozit samotný oceán?
Ale co by byl oceán bez vln?
Byl by nezajímavý a svým způsobem mrtvý.
Prostě přijmi vlnu, která se zrovna nabízí, naskoč na ni a jeď.
Karel Spilko
www.matrix-neo.cz