„Konec hledání je radikální, radikální přijetí toho, co je.“ říká ze své vlastní zkušenosti Jeff Foster.
Možná je to proto, že v jednom bodě našeho života pojmeme víru, že tu je něco Víc Než Toto. Nějaký stav, ve kterém je nám naše „obchodní značka Pravá Přirozenost“ odhalena v celé své slávě, ve které zmizí všechny myšlenky, ego shoří a rozplyne se navždy, aniž by zanechalo jakoukoli stopu. Jakýsi stav, který je, jinými slovy, zcela odlišný od současného.
Ale jak to souvisí se skutečností? Právě teď tu je jenom zvuk, jak malý drozd poskakuje v koruně stromu, tlukot srdce, pára stoupající z právě zalitého čaje, jemný vánek, který hladí moji tvář…
A pak myšlenka „Musí zde být víc než toto! Teď tam ještě nejsem, ale brzy, jednoho dne, možná, možná jen za několik minut, dosáhnu stavu, o kterém jsem toho tolik četl! Stavu, který je ne-stavem, ta svoboda, to uvolnění!“
Vždy tu je pouze nyní. Vždy tu je pouze toto. Hledání něčeho jiného je popíráním nepopiratelného tohoto, nepopíratelné přítomnosti bytí. Hledání osvícení je popíráním osvícení, které je vždy tady. Hledání jednoty je popíráním.
Konec hledání je radikální, radikální přijetí toho, co je. A toto přijetí, toto vidění skrz, není děláno tebou. Není to dělání. Není to dosažení. Není to něco, o co se musí usilovat.
~ Jeff Foster