Krátkodobý stres je normálním a přirozeným jevem. Problém nastane teprve když je stres dlouhodobý a nabývá chronické podoby. S postupujícím časem podrývá fyzické i psychické zdraví. Singapurský psychoterapeut Douglas Kong hovoří o tom, jak podobné situaci čelit.
Když hovoříme o zvládání stresu a snaze o rovnováhu, nemáme na mysli rovnováhu mezi stresem a uvolněnou, stresem nezatíženou psychikou. Jde nám o vyváženost funkcí dvou různých částí mozku – vývojově nejstarší, tzv. „plazí“, někdy také „hadí“ části (reptilní mozek) a evolučně nejmladší, nejrozvinutější a nejdokonalejší části, tzv. „koncového mozku“.
Tvůrčí myšlení a intelektuální činnost vyžadují plné zapojení všech součástí mozku. Je-li této rovnováhy dosaženo, může člověk realizovat všechen svůj potenciál.
1. Naučte se praktikovat uvědomění
Stav uvědomění spojuje pozornost s uvolněností. Obvykle ho dosáhneme pomocí hlubokého, plného dechu. Tradiční uvolňovací techniky, dechová cvičení, různé typy meditace, biologická zpětná vazba – všechny tyto metody slouží jedinému cíli: uklidnit předrážděný sympatický nerovový systém.
Při skutečně hlubokém uvolnění je možné i usnout, uvědoměním se však myslí uvolněnost nebránící aktivní činnosti. V takovém stavu se lépe ovládáme a jsme schopni více udělat.
2. Neustále si připomínejte, že jste v bezpečí
Stresové příznaky můžeme zklidnit jednoduchým dechovým cvičením, je však také důležité naladit se na řešení problémů, které jsou příčinou neklidu. Většinu z nich můžeme vyřešit zaujetím jiného úhlu pohledu, nebo konkrétním opatřením. Abychom si utříbili myšlenky, je dobré to, co se děje, s někým probrat. Nejlépe s profesionálním psychologickým poradcem.
3. Starejte se o svoje tělo
Máte-li věčně málo času a jste nuceni pracovat ve stresových podmínkách, provádějte dechová cvičení a přitom se soustřeďte na tělesné pocity. Zklidněte se, soustřeďte a stanovte si, co je třeba dělat. Zaměřte se pouze na to, v ostatním se uvolněte a na nic jiného nemyslete. Určitě se budete cítit lépe.
4. Dejte si pauzu
Jestliže ve vás práce budí ustavičný stres (zvláště pokud jste nuceni někomu konkurovat), nechte v určitou chvíli všechno být. Zanechte vší aktivity. Pohlédněte pozorným zrakem na všechno, čemu se věnujete. Dýchejte zhluboka plným dechem, soustřeďte se. Brzy se dostaví hlubší porozumění předmětu činnosti a přijdou nové nápady. I za situace vypjaté konkurence jsou promyšlené akce mnohem efektivnější, než pouhá spontánní a nepromyšlená reakce na stres.
5. Buďte s přáteli a svými blízkými
Styk s lidmi, kteří jsou pro vás důležití a pro které jste důležití vy, pomáhá zbavit se stresu. Nezapomínejte na schůzky s přáteli a blízkými. Strávíte tak příjemné chvíle a v těžkých dobách jeden druhého podpoříte. Má-li člověk svou „podpůrnou skupinu“, na kterou se může spolehnout, je pro něj daleko snazší porazit a ovládnout neklid vyvolaný tlakem okolností.
Jestliže však sama „podpůrná skupina“ ve vás vyvolává neklid a stres, je nutná konzultace s psychologem.
6. Važte si maličkostí
Jestliže jste v napětí, dopřejte si malou přestávku. Rozhlédněte se kolem sebe, pokuste se soustředit na všechno, co vás obklopuje, až po ty nejmenší maličkosti. Snažte se najít v okolních objektech krásu, nějaký důvod k okouzlení, k nadšení. Nezapomínejte na občasné uvolnění. Dejte si skleničku vína, poslechněte si hudbu, jděte se projít, bavte se s přáteli. Pokud toto vše děláme uvědoměle, „restartujeme“ tělo i psychiku.
7. Poslouchejte, co říkáte sami sobě
Co si říkáme za těch či jiných okolností, když potkáme ty či ony lidi? V mnohém na tom závisí naše vnímání světa. Možná si sugerujeme negativní názory nebo sami sebe zastrašujeme. Pokud jste si u sebe něčeho podobného všimli, snažte se změnit pohled a postoj negativní v pozitivní.
Jistě nemá smysl sami sobě lhát, snažte se však být co nejvíce optimističtí. Pokud se vám to nedaří, obraťte se na psychologa, aby vám pomohl zkorigovat negativní šablony myšlení.
8. Dělejte častěji přestávky
Žádoucí je to jednou za hodinu nebo i za půl hodiny. Zdaleka ne každý dokáže dlouho intenzivně pracovat. Jak už jsme uváděli, právě pauzy nám pomohou restartovat se a zvýšit výkonnost. Díky nim pracujeme efektivněji, protože nás nebrzdí stres.
Během pauzy je třeba být ve stavu uvědomělosti, pozorní ke všemu, co nás obklopuje. Pomůže nám to vytrhnout se z uzavřeného kruhu stresu a znovu získat vládu nad svou myslí i tělem. Po přestávce bude prefrontální kůra mozková, zodpovědná za sílu vůle a cílevědomé úsilí plně aktivní a budete připraveni k produktivní tvůrčí práci.
Podle Douglase Konga