Milovat jistě není zakázáno, avšak obětovat se pro toho, koho milujeme, je dovoleno pouze ve velice přísně vybraných situacích. Chcete-li být s mužem dlouho a také s ním být šťastná, nesmíte pro něj nikdy a za žádných okolností dělat následující věci:
Finančně mu pomáhat
Pokud má váš miláček průvan v kapse, z práce ho vyhodili a novou údajně najít nemůže, uvědomte si jedno: práce se dá najít vždycky a pokud váš drahý nesní jen o seberealizaci, ale myslí i na to, že má uživit rodinu, půjde klidně na nádraží vykládat vagóny. Jestliže se u vás stane zvykem, že mu dáváte větší sumy, je neštěstí hotové: dříve nebo později to špatně skončí, budete hledat druhou a možná i třetí práci, abyste všechno utáhla a pokud se snad domníváte, že alespoň jeho lásky či snahy bude více, věřte, že se hrubě mýlíte.
Dávat mu drahé dárky
Možná znáte O ´Henryho povídku „Dary mudrců od Východu“, kde chudá žena prodá své vlasy, aby mohla manželovi k Vánocům darovat přívěsek k hodinkám, zatímco on prodá ty hodinky, jediný cenný předmět který vlastní, aby jí mohl koupit soupravu hřebenů na její krásné vlasy… Vlasy nejspíš stříhat na prodej nebudete, nicméně tak či onak, vaše dary partnerovi musejí být rovnocenné. Takže pokud on vám dá k Vánocům kuchyňský mixér a vy ho potěšíte náprsní taškou z pravé krokodýlí kůže nebo rovnou automobilem, něco tu pořádně skřípe.
Za prvé, pokus získat s muže penězi nebude velmi pravděpodobně úspěšný – pokud tedy jde o skutečného muže – naopak ho můžete drahými dary odradit, pokud si sám něco podobného dovolit nemůže. A za druhé, pokud jste natrefila na vychytralého reprezentanta mužského pohlaví, může být láska maskou čirého využívání.
Litovat ho
Už dlouho po internetu kolují ironické textíky o plačících mužích. Doporučují takového muže poplácat po rameni a když to nepomůže, vyměnit mu plenky. Jakkoli je to podivné, tahle rada opravdu funguje. Jistěže ne v až takovém stupni, ale něco na tom je. V mužích na rozdíl od žen projevený soucit lásku neprobouzí ani neposiluje. Zjednodušeně řečeno, stěžovat si na život bude vám, slzy a nos si bude utírat do vašeho prostěradla, fňukat a trpět bude rovněž po vašem boku, ale vezme si jinou. Čertovo kopýtko se kryje v častém omylu, kdy svěřované žaly a stesky přijímáme jako důkaz hlubokého citu, přesvědčeny, že nešťastníka vysvobozujeme z hlubin zoufalství. Nešťastník si u vás rád odfrkne, nechá si přežehlit puky a namasírovat záda a potom – tradá za jinou. Je to stále stejný příběh malé mořské víly, která zachránila prince. Aby se oženil s jinou.
Vyslovit větu «Já ti to říkala…»
I kdybyste měla stokrát pravdu. I kdybyste jí měla miliónkrát, i když jste ho varovala ,včas upozorňovala a radila, jak by to bylo lepší a on si přesto dovolil vás neposlechnout. Nic není více provokativní než věta „Já ti to říkala…“. Jednak vychází najevo, že jste byla chytřejší než on, jednak na to přímo poukazujete. Velmi netaktní. Buďte si jista, že váš drahý partner se určitě urazí a víc než to – nejspíš vám v blízké budoucnosti své nepříjemné šlápnutí vedle připomene.
Vzdávat se osobního života nebo kariéry
Žena v domácnosti ověšená utěrkami, dětskými dupačkami a všemožnými domácími záležitostmi jako vánoční stromeček ozdobami je nejspíš hodná máma a dobrá hospodyně, bohužel však čím více zasvěcujeme svůj život muži, dětem a domácím starostem, tím rychleji o nás náš drahoušek ztrácí zájem. Dříve nebo později pocítí touhu – za prvé, pobýt chvíli sám a za druhé, podívat se zase jednou na pěknou ženu. A buďte si naprosto jistá, že ve většině případů platí, že nejste-li ochotna bez váhání odložit odrbaný župan a zástěru, najde si pro své nadšení jiný objekt. To vůbec neznamená, že váš milovaný si rovnou začne hledat milenku, ne jen prostě bude mít potěšení z někoho… nějaké… jiné.
V podstatě totéž platí o vašem osobním čase a osobním prostoru. Jestliže jste se provdala, naprosto to neznamená, že máte zapomenout na přátele, práci a jiné, pro vás příjemné věci. Naopak, čím pestřejší a plnější bude váš život mimo rodinu, tím více budete přitahovat svou drahou polovici. Nezapomínejte však – ve všem je třeba znát míru.
Měnit kvůli němu vzhled
No ano, je to pravda, my ženy vášnivě rády proměňujeme svůj zevnějšek. Alespoň většina z nás určitě. Jestliže se nám dnes líbí být za brunetku, neznamená to, že se zítra nerozhodneme přeměnit na blondýnu nebo zrzku, nehledě už na možnost přidat do účesu sem tam bílý nebo růžový pramen… to vše v mezích normy. Pokud ovšem na kardinální změně našeho vzhledu trvá náš draze milovaný, je to důvod k zamyšlení. Máme si například kvůli mužskému stříhat nebo nechávat narůst vlasy? Jen proto, že po tom zatoužil? Toť otázka! My však říkáme jasně a rozhodně: ne! Zvláště patříte-li mezi ty šťastné, které stíhají nejenom vydělávat peníze a chystat snídaně i večeře, ale také pečlivě dbát o svůj vzhled.
Konec konců, pakliže váš miláček třeba dává přednost vyhublým dívkám typu unisex, zatímco vy jste si uchovala ženské tvary, proč mu nedoporučit hledat raději svůj ideál a nenutit vás měnit se podle jeho vytoužených parametrů? V každém případě však platí, že ten váš by vás měl brát takovou, jaká jste ( opakujeme se, ale přesto opět připomínáme – v rozumné míře). Jinak to totiž ten „váš“ není. Bohužel, na své životní cestě právě takových potkáme více, než bychom chtěly.
ZDROJ: https://www.adaline.cz/co-zena-nesmi-aby-si-ji-muz-neprestal-vazit/
