Živote, zlom ve mně cokoliv, co potřebuje být zlomené…
Zbav mě naděje, že budu napravený… Použij mě… Vytáhni ze mně každou kapku tvořivosti… Pomoz mi žít radikálně jedinečný život, navždy vytvářející doposud nevyšlapanou cestu lesem… Ukaž mi, jak milovat 
hlouběji, než jsem si myslel, že je vůbec možné… Od čehokoliv se ještě stále odvracím, to mi ukazuj… S čímkoliv ještě stále bojuji, tak mi pomoz k tomu dojít, spočinout v tom a naplno to obejmout… Tam, kde je moje srdce ještě stále zavřené, tak mi ukaž způsob, jak ho bez násilí znovu otevřít… To, co ještě stále držím, tak mi pomoz nechat odejít… Dej mi výzvy i zápasy a zdánlivě nepřekonatelné překážky, aby mi přinesly ještě hlubší pokoru a důvěru v inteligenci života… pomoz mi smát se vlastní serióznosti… Dovol mi najít humor i úsměv v temných městech… Ukaž mi hluboký pocit oddychu uprostřed bouřky… Nikdy mě nešetři od pravdy… Nechej vděčnosti, aby mohla být mým průvodcem… Nechej odpuštění, aby se stalo mou mantrou… Nechej tento moment být mým trvalým společníkem… Nechej mě vidět tvoji tvář v každé tváři… Nechej mě cítit tvou hřejivou přítomnost v mé vlastní přítomnosti… Dýchej, když já nemohu dýchat… Nechej mě zemřít živého, ale nenechej mě žít umírajícího…
Amen
(Jeff Foster)