Výborne napísané, súhlasím…
⭐ EZOTERICKÉ PASTI ⭐
( „následuj co cítíš“ a tvorba reality )
V posledních dnech se setkáváme s některými z bludů ezoterické scény a tak se nám znovu jasně ukazuje jak důležité je pochopit mechaniku lidského ega.
Pokud se někdo učí jemněhmotně vnímat, ale neprohlubuje se do vlastních stínů, aby stál pevně nohama na zemi, aby z něj byl silný člověk, ulítne a časem o všechno přijde.
Pokud se někdo učí o energetických zákonitostech a třeba i zákonitostech tvorby hmotné reality, které reálně existují, ale není ochotný nahlížet jak ztracený je ve své vlastní mysli, potom je to celé bludný ezoterický únik bez hlubšího významu.
Podívejte se například na takovou klasickou hlášku : „Následuj, co cítíš.“, kterou každý přirozeně pochopí po svém a vidíme okolo ní tolik chaosu.
Můžete následovat to, co cítíte, když víte jak vrtkavé jsou Vaše emoce? Když víte jak moc jsou pod vlivem Vašich neintegrovaných zranění? Jenže o tom se ve velké části ezoterické scény vůbec nemluví. Někteří „učitelé“ lidem jednoduše řeknou, že cítění rovná se Srdce a to je potřeba následovat.
Vždy je potřeba hlubší vysvětlení.
Vědění Srdce nemá s emocemi nic společného. Emoce není radno následovat. Vidíme jak zmatení lidé následují svůj strach a odpor a přitom svatě hlásí, že jdou přece za svým Srdcem.
Emoce jsou snadno ovlivnitelné nejen lidmi, ale také astrálními silami, které se rády vydávají za intuici, bytosti světla nebo samotného Boha a přitom jsou to tmaví parazité se sobeckými zájmy.
Je nutné rozlišovat a k tomu mohou být v některých případech potřeba hodiny soustředění! Vnitřní vědění je prostor mnohokrát jemnější než emoce a může trvat než ho člověk rozpozná. O tom je meditační praxe.
Další zmatení, které nedávno vstoupilo do našeho prostoru, se týká vědomé tvorby reality. To jste taky určitě slyšeli. Učí se, že tvoříte to, na co zaměřujete pozornost a tak se máte rozhodnout jen pro ty krásné věci.
A tak se mne jedna žena zeptala, jestli právě tím, že se věnuje poznávání vlastních stínů, nezpůsobuje jejich přítomnost ve vlastním životě.
A já úplně chápu toto uvažování, protože některá ezoterická učení jsou tak žalostně povrchní.
Ano, naše pozornost tvoří. Ve skutečnosti my touto pozorností jsme. Každý člověk každou myšlenkou, každým činem tvoří.
Může se stát – a viděl jsem takových případů mnoho – že se člověk sám v sobě hrabe a hrabe a hrabe třeba deset, patnáct let a vlastně to nikam nevede. Je mu stále špatně, protože ulpěl na vlastním stínu.
Ano, pro takového člověka je velmi zdravé zaměřit pozornost jinam. (Může být pro něj skvělé učit se například děkovat, aby rozlomil svůj návyk. Dobré také je uvidět, čeho se oním hrabáním snaží dosáhnout, čemu tím uniká. Tam může přijít posun.)
Ale představte si, že se k takové informaci dostane někdo s opravdu traumatickým dětstvím, někdo, kdo je na samotném začátku cesty uzdravení. Přijde na ezoterický seminář nebo se podívá na video, které sice není celistvé, ale má desítky tisíc shlédnutí.
Takový člověk pochopí, že tíživým stavů, které zažívá, se nemá věnovat, jinak je bude ve svém bytí posilovat. Má se přece odhodlaně zaměřit jen na to krásné.
Zpočátku se mu možná uleví, ale části jeho energie zůstanou uvězněné v jeho vlastním podsvětí a budou dál užírat jeho život. Nakonec budou nuceny somatizovat například rakovinou nebo jinou nemocí.
Já říkám, že všechny třinácté komnaty musí být otevřeny, ale není dobré se v nich zastavit. Je samozřejmě skvělé žít s pozitivně naladěnou myslí, ale nesmí se z ní stát navoněná mentální past.
Je velmi moudré zaměřit pozornost do prostoru vědomí, k samotnému božství a odtamtud být inspirován k tvorbě. Když spočíváte v čirém Bytí, přirozeně vyvstává to nejlepší možné. Není to mentální proces.
Božsky tvořit můžete jedině, když jste opravdu „čistí“ a nic neskrýváte a toho nedosáhnete tím, že si svou čistotu budete představovat.
Zmizí nepořádek z Vaší zahrady tím, že si budete říkat, že tam není? Samozřejmě že ne a přitom se právě o to tolik lidí uvnitř sebe sama snaží.
Je fascinující sledovat jak sebejistě moudří jsou někteří učitelé a průvodci, jejichž osobní životy a blízké vztahy jsou přitom v totálním rozkladu, protože negují určité aspekty vlastního prohlubování.
A proto pamatujte, že jakákoliv duchovní pravda musí být reálně žita, jinak nemá hodnotu. Lidé nepotřebují další prázdné chytré věty, ale energetické pole někoho, kdo opravdu žije to, o čem mluví.
Seberozvojově-duchovní scéna nutně potřebuje generální úklid. Potřebuje profackovat, uzemnit a to se bude v následujících letech dít.
V podpoře Jan Nammo…