Krásna modlitba Aztékov, zo 7.storočia …
Osvobozuji své rodiče pocitu, že u mě selhali. Zbavuji své děti nároku, že musí žít tak, abych na ně mohl být hrdý. Ať jdou cestou radosti svého srdce. Ať následují svoji intuici a uskuteční své sny. Zprošťuji svého partnera závazku, aby byl doplňkem mé celistvosti. Nic mi nechybí, stále se učím spolu se všemi bytostmi.Děkuji svým prarodičům a předkům, že se setkali, abych dnes mohl dýchat život. Osvobozuji je od minulých nezdarů a nedokončených přání s vědomím, že učinili vše pro to, aby co nejlépe nesli okolnosti svých životů. Ctím je, miluji je a uznávám je jako bytosti svobodné od veškeré viny. Obnažuji před jejich očima svoji duši, a proto vědí, že ničeho více neskrývám ani nedlužím, jedině věrnost sám sobě a své existenci tím, že následuji moudrost svého srdce. Plním svůj životní plán bez závislého postoje ke své rodině. Vím, že za svůj klid a za své štěstí jsem zodpovědný jen já sám / já sama. Zříkám se role spasitele či záchrance — toho, kdo sjednocuje nebo naplňuje očekávání ostatních. Učím se skrze lásku, pouze skrze lásku. Ctím tak svoji podstatu a prospívám své bytosti i jejím projevům, ačkoliv mě jiní možná nechápou. Já si rozumím, neboť pouze já žiji a prožívám svůj příběh. Jelikož se znám, vím, kdo jsem, co cítím, co dělám a proč to dělám. Ctím se, miluji se a uznávám, že jsem bez viny.Ctím tě, miluji tě a uznávám, že jsi bez viny. Ctím Božství v sobě i v tobě. Jsme svobodní…
Zdroj: ©ANCH BOOKS
