Zimní slunovrat- Alban Arthan, Yule – 21.12 (Slunce letos vstupuje do znamení Kozoroha v 17h).
Je to čas smrti a nového zrození. Slunce nás zcela opouští a nastává nejdelší noc. V temnotě se zbavujeme věcí (vzorců, programů, zvyklostí….), které již nepotřebujeme.- a připravujeme se na „nové zrození“. V tento čas je možnost výrazným způsobem „tvořit a měnit tzv.osud“ Nejtemnější noc v roce, která zároveň zvěstuje nadcházející konec Samainovy vlády. Bohyně hluboko v zemi o této noci porodí znovuzrozené sluneční dítě. Lidé ho světí hlubokou meditací v nejtišší hodině této noci. Vykuřují světnice a spižírny borovicovou pryskyřicí, nade dveře věší větve jalovce, zapalují světla, nechávají doutnat dubové a březové dřevo a věší zimní májky. Britští Keltové zdobili hlavně domy, a to především cesmínou, jmelím a břečťanem, na pevnině se používal smrk nebo jedle. Slavnosti trvaly dvanáct „kouřových nocí“. Dům i chlév se vykuřovali vonnými bylinami a pryskyřicí stromů, především pelyňkem, jalovcem, tomkovicí a jedlovou, smrkovou nebo borovicovou pryskyřicí. V předvečer poslední noci se v Británii pořádal wassailing-pitka. Keltové tančili a pili a přitom polévali ovocné stromky a připíjeli i na zdraví dobytka. Pekli koláč, ve kterém bylo ukryto semeno bobu. Kdo bob našel, byl prohlášen králem a s blázny se ujal vlády. Bob byl starými Kelty uctíván jako hlavní pokrm mrtvých a mrtví jsou ti, kdo dávají zemi plodnost a hojnost. Semeno bobu vlastně symbolizuje embryo a znovuzrození mrtvých předků. Dejte si prostor se zastavit a s hlubokou vděčností poděkovat za to, co jste dostali. Za život, za to, co umíte, za vlastnosti,…
I za to, že každá generace se snažila, aby ta další mohla žít lehce a svobodněji. Mnohdy proto hodně vytrpěli, protože museli vykročit ze své komfortní zóny ven. Když budete při svém rozhodování nebo životních zkouškách potřebovat podpořit, vzpomeňte si na tu dlouhou řadu moudrých předků, vnímejte jejich zkušenosti i to, že jste vznikli z jejich velké lásky a tužby předat život dál Během této noci byli k vidění i jelení tanečníci, kteří svým tancem vybubnovávali poselství pro bohyni země a jeleního boha Cernunna. Ti, se v hloubi země probouzejí k životu. Tomuto svátku je zasvěcena jedle nebo smrk, smůlou prosycený strom světla. Jelení bůh Cernunnos se dodnes zjevuje v podobě Mikuláše (Nikolaus, Samiklaus) na jelenovi nebo na saních tažených sobím nebo jelením spřežením“
(zdroj: Magické rostliny Keltů, Wolf-Dieter Storl)
zdroj: Astrolog Věra Šourková