Smetánka lékařská čili pampeliška (Taraxacum officinale) z čeledi čekankovitých, je nejen jedním ze symbolů jara, ale také prý vymetá z duše chlad a otevírá brány andělům, kteří čistí tělo a hlavně krev…
K jaru pampeliška prostě patří …
Jaro bez pampelišek by bylo velice smutné. Po ponurých zimních dnech, se snad i ortodoxní zahrádkář – nepřítel pampelišek, zaraduje nad svěžími žlutými květy, které jakoby potvrzovaly návrat Slunce a s ním celého koloběhu života v přírodě. Pampeliška je jedna z nejznámějších a nejrozšířenějších druhů rostlin, roste téměř všude a zná ji každé malé dítě.
Smetanka lékařská je 10 – 25 cm vysoká vytrvalá latexová bylina se silným vřetenovitým kořenem. Na silném dutém stvolu můžeme napočítat až 200 žlutých květů se zahnutými okvětními lístky. Její vejčité, kopinaté různě vykrojené listy vytváří velkou přízemní růžici.
V prvním roce vytváří rostlina pouze tuto růžici, nekvete. Kořeny smetanky lékařské sahají velmi hluboko do země (i do hloubky, kde již půda není zoraná), a proto je těžké tuto často plevelnou rostlinu úplně odstranit z místa, kde není žádoucí.
Po odkvětu žlutých polštářů se objeví plody. Nažky s bílým chmýřím, díky němuž se dokážou vysemenit i velmi daleko od mateřské rostliny. Rozmnožuje se generativně i vegetativně. Vegetativní množení probíhá pomocí řízků kořene. Nevědomky se velmi často přenese i nářadím. Obvyklejší je však generativní množení. Zralé nažky jsou roznášeny od mateřské rostliny pomocí větru či vody. Tato rostlina dělá vrásky na čele nejen zahrádkářům, ale i zemědělcům.
Pampeliška roste na nejrůznějších travnatých plochách, na polích, mezích, v zahradách, parcích, na pastvinách a mnoha dalších podobných místech, na vlhkých až suchých, světlých stanovištích. Díky své velké odolnosti se vyskytuje po celé České republice, Evropě, Asii. Zavlečena byla i do severní Ameriky.
Co pampeliška umí?
Je léčivá, zlepšuje trávení, látkovou výměnu, je močopudná, podporuje funkci žlučníku a jater. Sbírá se hlavně kořen, méně často kořen s natí nebo jen listy. V některých zemích, zvláště Francii, je důležitou salátovou zeleninou.
Užívá se v lidovém léčitelství při jaterních obtížích a revmatismu. Má mírné močopudné a žlučopudné účinky. Působí pozitivně na metabolismus a i při onemocnění cukrovkou. Výborná je také při chronické únavě. Působí proti degradaci kostí a chrupavek. A pomáhá vyvolat menstruaci.
Pro léčebné účely se většinou sbírá kořen. Nejlépe uděláte, když na něj vyrazíte v březnu či dubnu. Ještě před rozkvětem. Důležité je řádné usušení (aby kořen neplesnivěl) a uložení do vhodných nádob, do kterých se nedostanou červi, kteří by si na kořenu mohli pochutnat.
Většinou se užívá ve formě odvaru. Na 200 ml stačí jedna čajová lžička rozdrceného kořene. Lze použít i čerstvou šťávu z kořenů.
Kořen pampelišky obsahuje hořčiny lactopicrin, taraxacin a taraxasterin, tříslovinu, inulin (na podzim až 40 %, ale na jaře jen okolo 2 %), triterpeny taraxasterol a taraxerol, cholin, třísloviny, inosit, steroly, aminokyseliny, pryskyřice, silice, kaučuk (až 25 %) fytoncidy a minerální látky (zejména měď, draslík a mangan), v mladých listech je obsaženo značné množství vitaminu C a kyselina křemičitá. V květech jsou přítomny flavonoidy, karotenoidy, silice aj. Obsah inulínu je největší na podzim, obsah taraxacinu v červenci a září.
Pampeliškou se léčilo již odedávna – v Antice byla šťáva z pampelišek užívána jako prostředek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži. Jejím mlékem (latexem) se léčily záněty očí. Také Mathioli o pampelišce píše: „… mízka její poškvrny shání a mátohy odnímá.“ Slavný arabský lékař Ibn Sína, známý pod jménem Avicena (žil v letech 980 -1036), popsal léčení překrvení jater a vodnatelnost čerstvou šťávou z pampelišky.
Dnes je droga považována za posilňující s příznivým účinkem na metabolismus. Povzbuzuje trávící orgány; obsah hořčin příznivě ovlivňuje funkci jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Napomáhá tvorbě žluči a usnadňuje její průchod do dvanáctníku. Má vynikající účinky na čištění krve, tím odstraňuje z těla škodlivé látky. Její působení je mírně močopudné. Pampelišku je možné používat při léčbě močových kamenů i při zánětu močových cest.
Ve 13. a 14. století se díky močopudným účinkům pampelišce říkalo latinsky Herba urinaria a německy Bettseicher, což lze přeložit jako „počůránek“.
Pomáhá při chronické únavě, při opuchlých lymfatických žlázách, při zvětšení sleziny, působí proti degeneraci kostí a chrupavek.Protože snižuje hladinu krevního cukru, napomáhá při cukrovce. Při začínající cukrovce je dobré v době vegetace pampelišek sníst několik jejich čerstvých stvolů denně. Není to zrovna příliš chutné, ale trocha hořkosti člověku neuškodí a hlavně: hladina cukru se upraví.
Čaj z pampelišky
Použijeme kořen i s mladými listy. Do 250 ml vody dáme 2 čajové lžičky drogy, necháme přejít varem a poté 15 minut ustát. Pijeme dva šálky denně.
Pampeliška v kuchyni
Slaný pampeliškový koláč od Dagmary Derré
200 g listového těsta, 50 g mladých pampeliškových lístků, 20 nerozkvetlých květů, 60 g piniových jader, 100 g anglické slaniny, 3 vejce, 400 ml kysané smetany, sůl, pepř, muškátový oříšek, máslo
Těsto vyválíme a vyložíme jím formu. Necháme 30 minut v chladu. Pampeliškové listy i květy povaříme 1 minutu v horké, osolené vodě. Propláchneme studenou vodou a necháme dobře okapat. Troubu předehřejeme na 220 °C. Nasucho opečeme piniová jádra. Vyjmeme je a opečeme na kostičky nakrájenou slaninu. Ve větší pánvi rozpustíme máslo a na mírném ohni zlehka opečeme pampelišky. Přidáme slaninu a trochu smetany a prohříváme asi 1 minutu. Vejce rozšleháme se zbytkem smetany, osolíme, opepříme a dochutíme muškátovým oříškem. Smícháme s pampeliškami a rovnoměrně nalijeme na těsto. Posypeme piniovými jádry a pečeme 40 minut.
Pampeliškový salát s pensylvánskou slaninou
Je velice oblíbený v americké kuchyni – je zalitý octem z teplého moštu, přidávají se do něho vejce a cukr.
Natrháme si mladé listy (ne ty, co se už válejí po zemi a jsou moc staré). Listy opereme a dáme do marinády, nálevu vyrobeného z citrónové šťávy, oleje, tročky vody, soli a cukru.
V tomhle nálevu listy máčíme alespoň dvě hodiny. A salátek chutná výborně. Z listů pampelišky můžeme udělat i něco jako špenát, jsou ale dost hořké, protože nebyly máčeny k odstranění hořkosti. Máčíme je asi 2 hodiny ve slané vodě.
Pampeliškový med
250 kusů pampeliškových květů, 1 l vody, 1 citrón, 1 kg jemného krystalu
Květy dobře promyjeme na sítku v tekoucí vodě. Necháme dobře okapat. Čisté květy vložíme do láhve, přidáme 1 l vody a na kolečka nakrájený citron.Povaříme 15 minut. Poté necháme kastrol s květy asi 24 hodin odstát., aby se květy mohly vyluhovat. Druhý den květy oddělíme přes sítko a do tekutiny přidáme 1 kg cukru. Na mírném ohni vaříme až do mírného zhoustnutí, což trvá asi 1 až 1,5 hodiny. Po vychlazení naplníme do skleniček a uzavřeme, jako zavařeninu.
Pampeliškové víno
1 litr pampeliškových květů i s kalíšky, 2,5 l vařící vody na spaření květů, 2 litry vody na sirup, 1,5 kg cukru, 2 citróny, 2 pomeranče, 40 g droždí
Pampeliškové květy spaříme v 2,5 litrech vařící vody a necháme je tam stát 24 hodin. Pak vodu scedíme do 5 litrové láhve a květy vyhodíme.
Svaříme 2 litry vody s 1,5 kg cukru a vzniklý cukrový sirup necháme zchladit. Sirup nalijeme do láhve, přidáme dva oloupané citróny a dva oloupané pomeranče, bez jader, nakrájené na kolečka. Nakonec rozdrobené droždí.
Láhev dobře uzavřeme kvasnou zátkou a necháme 6 týdnů kvasit. Kousky citrónu a pomeranče během kvašení klesnou ke dnu. Po šesti týdnech hadičkou přetáhneme víno do lahví, dobře je uzavřeme. Uložíme do sklepa ještě na 6 měsíců dozrát.
Pampeliškový ocet
Do láhve s vinným octem vložíme 15 pampeliškových listů a 4 květy. Láhev zazátkujte a postavíme na 10 dnů na slunné místo, denně protřepáváme. Poté ocet přecedíme, staré květy pampelišek nahradíme novými a proces opakujeme. Nakonec se po důkladném protřepání ocet přefiltruje, vlijeme zpět do láhve a přidáme pár čerstvých listů.
Používáme ho k oplachování vlasů po umytí nebo do koupele jako tonikum a čistič.
Pro bohatství minerálů pomáhá regenerovat suchou pokožku hlavy a mastné vlasy.
Pampeliškový balzám
Připravíte si jej snadno a rychle. Balzám tišší spálenou pokožku po přehnaném slunění a zklidňuje horkem podrážděnou pleť.
Pampeliškové listy a květy spaříme vroucí vodou. Na 2 šálky pampelišek použijeme 4 šálky vody. Přidáme 10 dutých stonků a necháme 10 minut luhovat. Poté tekutinu řádně protřepáme, přefiltrujeme nebo přecedíme. Dáme vychladit a naplníme do lahvičky s rozprašovačem. Aplikujeme na podrážděnou pleť.
Polévka ze zeleniny, tuřínu a pampeliškových listů
1 střední mrkev, malá petržel, kolečko celeru, malý tuřín, 1 kořen pampelišky, olej, sůl, osolené vločky (špaldové, ječné, příp. směs), na ozdobu pažitka, toasty z tmavého chleba
Očistíme kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, tuřín) a kořen pampelišky. Nakrájíme je na jemné nudličky a osmahneme je v hrnci na troše vody a oleje. Pak dolijeme vodu a necháme povařit. Solíme až na konec po uvaření, aby kořen nezhořkl! Vedlejší pánev vymažeme lehce olejem a opražíme osolené vločky nebo výbornou směs vloček.
Uvařenou polévku osolíme a nalijeme do talířů. Opražené vločky smícháme s najemno nakrájenými pampeliškovými listy a pažitkou, které přidáváme do polévky. Místo vloček můžeme použít osmahnutý tmavý chléb.
Polévka pampelišková se zeleninou a pohankou
Pampeliškové listy, cibule, mrkev a petržel (v poměru 1:1:1:1), olej, voda, pohankové nudle, sůl, pasta Misso, pažitka, kvítky čerstvých sedmikrásek
Nakrájíme stejný díl pampeliškových listů, cibule, mrkve a petržele. Jemně osmahneme a zalijeme vodou. Přivedeme do varu a jako zavářku použijeme celozrnné pohankové nudle. Osolíme nebo vmícháme Miso pastu. Na talíři zdobíme sekanou pažitkou a kvítky sedmikrásek.
Tvarohová pomazánka
Listy pampelišek, polníčku, popence, květy sedmikrásek a pažitka (nať cibulky)
Listy zelenin natrháme, osolíme a zamícháme s tvarohem. Mažeme na chléb, topinky potřené česnekem nebo podáváme s pohankou či brambory.
Jarní salát s pampeliškami, polníčkem a popencem
Listy mladého salátu, polníčku, pampelišek, cibulové natě, nať popence, květy sedmikrásek, olej, sůl, několik kapek citronu,česnek, balkánský (kozí) sýr
Nakrájíme salát, polníček, cibulkovou nať, listy pampelišek, popence a květy sedmikrásek. Přidáme trochu oleje, pár kapek citrónu a osolíme. Dochutíme utřeným česnekem, jogurtem nebo kozím (balkánským) sýrem. Podáváme k hlavnímu jídlu jako salát.
Pampeliškové kapary
Uzavřená poupátka pampelišek, sůl, ocet
Natrháme si mladá, ještě pevně uzavřená poupátka pampelišek a klademe
je do kompotové sklenice. Střídavě (po vrstvách) je prosypáváme solí. Když
je sklenice plná, zalijeme octem a povážeme fólií nebo uzavřeme víčkem. Chutnají jako pravé kapary a vydrží velmi dlouho.
prevzaté z:
