Tajemství životní spokojenosti není v tom, co vlastníme, zda máme víc inteligence, krásy, zdraví, úspěchů …. ale v tom, jak se umíme přizpůsobit životu, změnám a koneckonců, i jak dokážeme využít toho, co máme, aniž bychom se neustále hnali za vylepšováním “nedostatků”. Většina lidí to má ale nastaveno opačně. soustředí svou energii na své nedostatky…
Není vždycky snadné zapomenout na minulé chyby a přestat na ně myslet. Přesto však je obnova neoddělitelnou součástí lidského života. Nikdy není pozdě začít znovu na čistém, nepopsaném papíře.
Stále opakujem ľuďom: Keď hovoríme – odpustil som urážku atď. ..a nám sa zdá, že sedí v hlave, vo vedomí. Tak ak odsudzujem človeka,- tak od toho ochoriem. Odpustil som mu – vyzdravel som. To je správne, ale je to naivný názor. Pretože existuje VEDOMIE a PODVEDOMIE. Informácia, ktorá je odstránená z vedomia ešte neznamená,…
POCIT VINY … „Je třeba mě potrestat“ – tím vytváříme nadbytečný potenciál. Odplatou za pocit viny bude vždy trest. Pokud se pocit viny nedostaví, nemůže následovat trest. Největší potenciál se rodí u pocitu viny, že jsme za vše zodpovědní.
Láska je základním zákonem síly,jíž říkáme Bůh.Když se naučíme milovat a dokážeme to spojit a s moudrostí,jsme dokonalí. Dokud jsme na Zemi,je naším úkolem-smyslem našeho života-naučit se milovat.
To, čemu říkáme vědomí, pocity a emoce je ve své podstatě pole. Existuje tu dialektický vztah. Jsou tu vrstvy vědomí a pocitů, které jsou závislé na těle. Ale jsou tu také úrovně vědomí, pocitů a emocí (podvědomých), které naopak určují tělo, zdraví a osud člověka a tedy také jeho budoucnost (super hlubinné emoce).
Lipnete? Žijete minulosťou? Neviete zabudnúť či odpustiť? …
Proč Kristus říkal: „Největší nepřátelé člověka jsou domácí jeho“? Zamysleme se, co je to cit lásky: Na jedné straně je to touha spojit se s milovanou osobou, na druhou stranu štěstí z maximálního výdeje energie směrem k druhému člověku, spojení dvou protikladů. Pokud však „srůstám“ s milovaným člověkem, energie lásky přestává proudit a stane se nepotřebnou.…
Pokud ti nějaká životní situace opět rozladí emocionální strunku, neptej se sebedestruktivně: co zase dělám špatně? Ptej se: Čím (způsob myšlení) a jak (konání ve starých vzorcích), jsem poslední dobou ve svém životě vytvářel(a) nerovnováhu?