Odpouštět druhým – to je neodmyslitelný předpoklad vlastního tělesného a duševního zdraví. Kdo chce být naprosto šťastný a zdravý, musí nejprve odpustit každému, kdo mu udělal něco zlého.
„A kdykoli povstáváte k modlitbě‘, odpouštějte, co proti druhým máte.“ 
Marek 11, 25.
Buďte shovívaví i k vlastním chybám a slabostem a snažte se, aby vaše myšlení bylo v souladu s Božím řádem.
Člověk nemůže odpustit sám sobě, pokud nejprve neodpustí druhým. Kdo neumí odpouštět sám sobě, dokazuje tím jen svou povýšenost nebo nevědomost.
Psychosomatická škola moderního lékařství stále znovu zdůrazňuje, že řada nemocí – od dny až k nejrůznějším srdečním potížím – je způsobena výčitkami svědomí, pocity viny a nepřátelstvím. Zastánci této nové teorie vysvětlují, že pacienti onemocní zpravidla tehdy, když s hořkostí a nenávistí myslí na lidi, kteří je zranili, podvedli, zle s nimi jednali či jim jinak uškodili.
Tady existuje jen jediný prostředek: vyrvat ze sebe všechnu nenávist a hořkost i s kořeny cestou upřímného odpuštění.
Odpouštět znamená konat s Láskou.
Kdo chce odpustit, musí mít dobrou vůli.
Přejete-li si upřímně druhému odpustit, jste již na půl cestě k cíli. Jistě nemusím zvláště zdůrazňovat, že sympatie nebo dokonce přátelská účast přitom nejsou zcela nezbytné. Nikoho nelze nutit, aby dal někomu své srdce. Je to stejně nemožné jak o kdyby si chtěla vláda zákony vynutit Lásku, pochopení nebo toleranci.
Na druhé straně se však můžeme chovat s Láskou i k těm, kteří nám nejsou sympatičtí.
Každý, kdo upřímně chce, toho je schopen.
Láska neznamená nic jiného než přát druhému zdraví, štěstí, mír, radost a všechna požehnání života.
Nezbytným předpokladem je však upřímnost.
Kdo druhému odpouští, nedokazuje svou velkorysost, ale jedná především ve vlastním zájmu.
Neboť co člověk přeje druhému, přeje ve skutečnosti sám sobě.
Jste to vy, kdo myslí a cítí, avšak jak myslíme a cítíme, takoví jsme.
Je třeba snad ještě jiné vysvětlení?
Každý máme vlastní myšlenky a pocity ale měli bychom si uvědomit, že vnější faktory nejsou nikdy vlastní příčinou nebo hnací silou života a osudu.
V okamžiku, kdy začnete chápat myšlenky jak o objektivní, věcné skutečnosti, uvidíte jasně nesprávnost domněnky, že jiní lidé mohou negativně ovlivnit váš život, že jste míčem, se kterým si hraje krutý osud, že musíte bojovat proti svým bližním, abyste se prosadili apod.
Neboť jak člověk myslí svým srdcem, takový je…
Všechno pochopit, znamená všechno odpustit a všechno odpustit, znamená všechno pochopit .
ZDROJ:
