AGRESIA K BUDÚCNOSTI JE AGRESIOU K POTOMKOM
Ani si neuvedomujeme, aký vplyv (na všetko v našom živote), majú naše myšlienky, postoje, názory. Strážme sami seba 😉
Ani si neuvedomujeme, aký vplyv (na všetko v našom živote), majú naše myšlienky, postoje, názory. Strážme sami seba 😉
Chceme-li vyléčit citové tělo, musíme rány otevřít, vyčistit, namazat hojivým lékem a zavázat, dokud se nezahojí. Jak tyto rány otevřeme? Místo chirurgického skalpelu použijeme pravdy. Před dvěma tisíci lety nám jeden velký Mistr řekl: „Poznáte pravdu, a pravda vás osvobodí.“
Pokud vše vnitřně přijmete, pak vás krach všeho lidského posune směrem k Božskému. Jestliže však krach všeho lidského u vás vyvolává pouze nenávist, sklíčenost a lítost, v tom případě k očištění duše nedojde. A tak se přidá očištění pomocí onemocnění. Když člověk není schopen přijmout očištění prostřednictvím lidí skrze situace, pak bude muset přijmout očištění…
..po tejto otázke určite každý odpovie, že láskou, ktorá spája, súcitom a toleranciou, či pochopením. Aby tomu bolo tak aj naďalej, človek na ceste poznania musí vedieť rozlišovať informácie, ktoré majú za cieľ obnoviť nízke vibrácie. Častokrát ide o lepkavý, nič neriešiaci populizmus s narativizmom, nechýba odveký krmič strachu- imaginárny nepriateľ, najčastejšie nápomocný autokratizmu, kleptokratizmu, či…
Vy duše spanilé, ktoré cítite, že ste na ceste bezpodmienečnosti, ctite si toto vedomie. Viem, že je rozpoznané. A vesmír to vie tiež. Všeobjímajúca láska nám poskytuje pochopenie, či skôr akceptovanie konania druhého, či situácie do momentu, než nám začne pôsobiť zmätok, bolesť, či nepochopenie. Vtedy, už mimo komfortnosť situácie nastupuje hlas sebelásky, zvyčajne zhmotnený…
Člověk dospěje ve svém vývoji do bodu, kdy je konfrontován s tímto tématem a přicházející události, informace a životní témata mu dávají možnosti poznání. Je to úroveň takřka mistrovská, kdy dochází k opravám na hlubší rovině a lze vše pojmout z běžného života. O co zde jde?
Otázka: Psycholog a profesor Adam Grant rozděluje lidi do tří skupin: přijímající, dávající a vyměňující. Říká: „Lidé zaměření na přijímání mají charakteristickou vlastnost – líbí se jim, když dostávají víc, než dávají, a své zájmy staví nad potřeby druhých. Dávající se orientují na ostatní a více se soustřeďují na to, co od nich ostatní potřebují.…
Žárlivost je jedním z nejnepříjemnějších pocitů, jaké můžeme mít, protože své štěstí dáváme do přímé souvislosti s chováním někoho jiného – a to nám dozajista působí bolest. Jedná se o kombinaci závislosti (strádání) s pocitem strachu ze ztráty, s pocitem, že jsme zranění, odmítaní, ubozí, bezcenní, a rovněž se vztekem. To stačí, abychom se nechali…
Dobro a zlo jsou relativní pojmy, proto je pro lidi tak těžké se v nich vyznat a objektivně je posoudit. Intelektuálové rádi zabředávají do mnohahodinových filozofických polemik o tom, kde končí dobro a začíná zlo, co je ještě přijatelné a co už ne atd. Všechny tyto dalekosáhlé diskuze nejsou ničím jiným než velkou ztrátou času.