Je to jen patologický úhel pohledu. Naše společnost nám do našeho životního programu vkládá jednu velice nepříjemnou věc. Už od malinka nás programuje k tomu, abychom byli úspěšní. Už když vyrůstáme, chtějí maminky, aby jejich malé děti byli nějak neobyčejné. „Ten náš už v 9 měsících chodí“ se rádi chlubí a myslí si, že je…
Při hledání spřízněné duše jsou velkou překážkou vztahy, které člověk uzavírá, protože mu připadá, že je pořád lepší něco než nic. V takovém vztahu člověk svého partnera sice nijak zvlášť nemiluje, ale aspoň se necítí tak sám.
autor JOLANA DOMINGUEZ Strach je pocit, který zná myslím každý člověk. Kdo by se s ním někdy nesetkal? Někdo se bojí často, propadá strachům, někdo jen občas, a pak je tu “většina” lidí, která se bojí tak nějak “průměrně často”. Ke které skupině patříte vy? Co je vlastně strach? Proč ho cítíme, proč k nám přichází?…
Veľmi dobre napísané! Často si neuvedomujeme, čo slovami, náladou, pohľadom spôsobíme… http://lubicamackova.blog.sme.sk/c/354135/Kto-robi-bordel-v-detskej-dusi.html
Všechny zármutky pramení z minulosti. Vzorec oběti vychází z negativních vztahových vzorců, jež zase vycházejí ze vzorců rodinných. Rodinné vzorce vycházejí ze vzorců duše a ze vzorců předků čili jinými slovy z toho, co nám naše duše dala za úkol se v tomhle životě naučit.
Den pátý: Dejte sami sebe na první místo
Dotek je velmi mocný akt. Dotek člověka má velmi silné a léčivé účinky. Můžeme se dotknout člověka, jak jeho fyzického těla, tak jeho srdce i duše.
autor DARINA VRANOVÁ Znaky“ živších“ a hyperaktívnych detí sú impulzivita, výbušnosť, precitlivenosť, hašterivosť, vnímavosť. Jednoducho napísané, živé či hyperaktívne dieťa je ako tlakový hrniec plné emócií. Tlakom na takéto dieťa sa jeho správanie skôr zhoršuje, pretože k jeho emóciám pridávame svoje a dieťa toto už nedokáže zvládať a vybuchuje.