„Kdybych měl žít svůj život znova…- Dělal bych více chyb. Víc bych odpočíval a cvičil, byl bych hloupější, než jsem v tomto životě. Vím jen o velmi málo věcech, které bych bral vážně. Víc bych se smál a víc bych brečel. Byl bych výstřednější. Míň bych se zajímal o to, co si o mě myslí…
Staršie, ale stále aktuálne!
Když máte zlost, kněz vám řekne že se nemáte rozčilovat, protože to není správné. A co uděláte?
Všetko je len o našom postoji. Nedávajme zodpovednosť za svoj život, radosť a šťastie do rúk iných ľudí 🙂
„Vše, co mne nezabije, mne posílí!“ Tak to napsal Nietzsche. Později zešílel a zemřel. Protože jsou to sice krásná slova, ale nejsou pravdivá. Všechno, co nás nezabije ihned, nás zabíjí po troškách, nepozorovaně. Zabíjí to naši laskavost a důvěřivost. Něhu a upřímnost. Otevřenost, štědrost, jasný pohled a laskavé srdce…
Ak ste nešťastní, znamená to, že ste sa naučili triky, ako byť nešťastní. Nič iné! Nešťastie závisí od nastavenia vašej mysle. Existujú ľudia, ktorí sú nešťastní v najrôznejších situáciách. Vo svojej mysli majú určitý program, ktorý všetko premieňa na nešťastie. Ak im poviete o kráse ruže, okamžite začnú počítať tŕne. Ak im poviete: „Aké krásne…
Starší článok, ale stále aktuálny… Dávajte si pozor na to, čo vysielate – nad čím premýšľate, čo Vás hnevá, o kom/čom ako rozprávate, všetko si veľmi rýchlo pritiahnete na riešenie a skúšku – či budete naďalej reagovať cez hnev, strach, nenávisť, alebo cez prijatie, neutralitu a láskavosť.
Lidstvo se odnaučilo milovat. Čím silnější jsou naše city, čím větší je naše láska, tím větší potíže způsobuje. Láska se rychle proměňuje ve vášeň.