Měla jsem v životě různé učitele. Proslulé profesory, známé psychoterapeuty. Ale v životě se často stává, že setkání s někým bez titulů a hodností, s někým úplně neznámým, kdo třeba nemá ani domov, může člověku dát víc, než stovky hodin v posluchárně.
Jakkoliv se to lidem v pomáhajících profesích nelíbí, touha pomoci je ve skutečnosti: touha po moci. Tedy pokud ještě toužím zachraňovat svět a pomáhat druhým, toužím ve skutečnosti zachránit sám sebe, tím že budu ovládat a manipulovat.
Všimli jste si někdy, jak lidé žijí v nejrůznějších světech, které se od sebe radikálně liší? Pro někoho je svět bezútěšné místo plné samoty a ústrků, pro jiného je ten samý svět zdrojem lásky a uspokojení. A ještě pro jiné býval prázdnou pouští, která se pomalu proměňuje v okouzlující oázu.
Staršie, ale stále aktuálne 🙂
Během cesty osobního duchovně-energetického vzestupu mnozí z nás, a to zejména v počátku putování ke Zdroji Všeho Co je, zažívají určitý proces sebeobětování. Tato činnost vyplývá z vnitřního pocitu určité viny, kterou chceme tímto napravit. domníváme se že obětí máme možnost získat cestu do nebe, snad i osvícení.
Ve věku konzumu mají děti většinou obrovské množství hraček a pro dospělé je dosti obtížné je ještě něčím překvapit. Pro děti je však nejdůležitější to, co v žádném obchodě nekoupíme.
Integrace mateřského zranění je přechod z postoje „vaše matka udělala to nejlepší, co mohla – a proto potlač své emoce“, na postoj „vaše matka udělala to nejlepší, co mohla – a zároveň si cením svých emocía nebudu je potlačovat“. Tento postoj předávaly matky z generace na generaci, a proto je pojmenován jako mateřské zranění.
Zopakujme si – v súčasnosti veľmi potrebné! Mateřské zranění je sada omezujících přesvědčení, které jsme získaly od své matky, které nás podvědomě zraňují, omezují naše sebevyjádření a poškozují vztah k ženství. Mateřské zranění zahrnuje zranění, ke kterému se matky nehlásí.
Ego nepřizná, že je v pekle, dokonce ani když se v něm nachází. Ego se neustále přikrášluje. Možná se ptáte:„Musím předtím, než naleznu blaženost, přijmout peklo?“ Ano, jinak to nejde. Nebudete jej muset pouze přijmout, ale také pochopit a proniknout jím. Budete muset vnímat jeho bolesti a trápení, abyste si jasně uvědomili, co vlastně peklo je. Teprve poté, co to poznáte, si…