Každý pokus vysvětlit fenomén dvojplamenů je jako promítání 3D filmu divákům, z nichž potřebné brýle mají jen ti, kdo tento vztah zažívají a ani to ještě neznamená, že pochopí pointu filmu. Všichni ostatní vidí jen mlhavé náznaky něčeho, co sice tuší, a co by si nesmírně přáli vidět, ale to hlavní jim neustále uniká.
V následujících článcích bych se ráda pokusila všem, ať už brýle máte nebo ne, vysvětlit pár věcí, jejichž pochopení je pro každý dvojplamen (tudíž pro každého člověka) zcela zásadní.
Dnes bych ráda rozebrala to nejzákladnější – samotný vztah
1. Vztah?
V první řadě je třeba zmínit, že již používání slova vztah je v tomto případě velice problematické. Vztah dvojplamenů není jen jiný než ostatní vztahy. On totiž není vůbec žádný. Dvojplameny se k sobě nevztahují. Oni žijí jeden v druhém. Vztahovat se můžeme pouze k tomu, co je vně nás. A dvojplamen je ve své podstatě naší součástí. Proto s ním nelze vytvořit vztah, o což se bohužel mnoho dvojplamených párů urputně snaží. A díky tomu jejich sjednocení troskotá.
Teď se vám obraz asi trochu rozmlžil…když to není vztah, co to teda je?
Problém je, že my nic jiného než vztah neznáme. Celé věky jsme žili v oddělenosti. Oddělení od svého dvojplamene, od Boha, od jednoty se vším. Smyslem života bylo naplnit svou individuální misi. Zažít sama sebe jako jednotku, jejíž existence nabývá smyslu tím, že se vztahuje ke všemu ostatnímu vně nás. Tím, že se vztahujeme k druhým lidem, k věcem, ke zvířatům, rostlinám, krajině, situacím, k Bohu…tím nacházíme sami sebe. To proto jsme tady na Zemi. To proto se cítíme tak sami, opuštění, ale jedineční, sami sebou. Jsme ztracení, abychom se nalezli. Z tohoto důvodu bylo nutné oddělit se i od svého dvojplamene. Oba jsme se vydávali na své vlastní mise a potkávali se jen velice výjimečně.
Tím, že jsme zažili oddělení a samotu, mohli jsme se k dvojplameni po tento čas pouze „vztahovat“ a tím plně prožít sami sebe, abychom se jednoho dne mohli ke své druhé polovině navrátit a celek obohatit o plné vědomí sebe sama a své role, jíž v tomto posvátném celku hrajeme. Celé věky jsme procházeli hmotným světem jako dva, ačkoliv jsme na úrovni duše vlastně jeden. Nyní nastal čas, aby se dvojplameny opět začaly sjednocovat. Přišel čas „maturity“, kdy mají duše prokázat, že pochopily svou lekci a mohou postoupit dále – kam? Do jednoty. Setkávají se jako dva, aby odešli jako jeden, jímž ve skutečnosti jsou. Toto setkání ve hmotě je nezbytné neboť je jedinečné. Setkáváte se jako dvě oddělená těla, která se k sobě „vztahují“, abyste na základě všech vašich lekcí o oddělenosti a tohoto setkání, jež ve vás zažehne lásku, nakonec prozřeli, prohlédli závoj oddělenosti, přijali svou jedinečnost/individualitu a věnovali ji celku. Tím se opět stanete jedním, ale ještě něco víc. Otevřou se vám možnosti božského tvoření a sebevyjádření, pochopíte, že smyslem vaší jednoty je vyzařování lásky a společná mise ve jménu této lásky všude tam, kde je jí ještě zapotřebí.
Co z toho vyplývá?
Přestaňte se snažit o vztah. Když sebe a svůj dvojplamen nutíte vytvořit vztah, jdete přesně opačnou cestou, než je zapotřebí. Vztahem vytváříte oddělenost. Oddělení jste byli dosud, nyní je čas se sjednotit. Vytvářením vztahu nutíte svůj dvojplamen zůstávat vně vás. Vztahováním se k němu dávate najevo, že ještě nejste úplní, že nedokážete stát samostatně sami za sebe mimo všechny vazby s okolím. Vztah = učení se, získávání zpětné vazby o sobě samém. On je vaše zrcadlo. Stejně jako všechno ostatní v hmotném světě. Vysíláte-li něco jiného než lásku vrací se vám opět něco jiného než láska. Pouze láska vrací zpět lásku. Vaším cílem je konečně se vymanit z vazeb ke všemu ostatnímu. Jedinou vazbou ke všemu ostatnímu, která je povolena je čistá láska. Tím se osvobodíte. To, k čemu jste se vztahovali, už nebude vně vás, ale vaší součástí. Láskou, kterou vyzařujete, se přeruší všechny vztahy a vy se vracíte opět do jednoty. A váš dvojplamen pak přijde sám. Jako odměna, přijde celistvý, vědom si sám sebe a také oproštěn od všech vazeb. Teprve tehdy je možné žít spolu v harmonii. Zažehnout plamen tvoření, skutečně pocítit, co je to láska bez bolesti, nekonečné blaho, svoboda a radost. Staňte se sami sebou, milujte svoji jedinečnost, protože jedině tak budete schopni plně milovat i jedinečnost svého dvojčete. Bez vztahování se. Pouze láskou.
A nyní jedna důležitá poznámka na konec. Může se zdát, že tento článek je určený primárně těm, kdo už svůj dvojplamen potkali. Nenechte se mýlit. Ti mají pouze výhodu oněch 3D brýlí. Vy, kdož na svůj dvojplamen zatím čekáte, vězte, že není rozdíl mezi vámi a těmi, kdo už ho potkali, snažit se oprostit od vztahů je cílem nás všech. Čím dřív naleznete sami sebe a přestanete potřebovat vztahy k tomu, abyste se v nich vzhlíželi jako v zrcadle, tím větší pavděpodobnost máte, že svůj dvojplamen potkáte. Nikdy není pozdě začít se o to snažit. Nikdy nevíte, kolik vám k cíli ještě chybí. Setkání s dvojplamenem je samo pouze urychlením procesu nalezení sebe sama, a nalezení sebe sama je zároveň nalezením svého dvojplamene. Možná že vám není souzeno potkat ho ve hmotě, ale to dopředu nikdo nevíte, takže není žádný důvod, přestat na sobě pracovat. Hodně štěstí <3
Eidheann <3
Tento článek je možné šířit s aktivním odkazem na stránky http://divine-love.quicksnake.cz/
