Strach…. deti majú strach z tmy, niekto z pavúkov, niekto zo psov,
z hadov… niekto sa bojí, že stratí svojho partnera, že nikdy nenájde skutočnú lásku, niekto sa bojí straty zamestnania, straty domova, zdravia… stále sa niečoho bojíme. Ale čo je tým hlavným, čo je za týmto všetkým? Je tam niečo o čom nevieme?
Je jen jeden základní strach. Všechny ostatní malé strachy jsou jen vedlejší produkty jednoho hlavního strachu, který každá lidská bytost nese sebou- strach ze stráty svého já. Může to být ve smrti, v lásce, ale ten strach je stále stejný.
Bojíš se, že ztratíš své já.
A nejzvláštnější na tom je, že ztráty svého já se bojí jen lidé, kteří žádné já nemají. Ti, kteří své já mají, se nebojí.
(Osho)
Skôr si myslím, že naše Já je prehlušené nízkou sebadôverou, životnými ttraumami, karmou….nemôžete tvrdiť, že nemáme svoje Já, keď všetci sme jedno
http://eldhwen.wordpress.com/2011/04/12/pribeh-zazitku-blizkej-smrti/#comment-6872
Katarína,
myslím, že Osho tú stratu vlastného Ja mienil podobne ako si napísala- nemáme ho, ak nemáme vieru, nádej…. ak niekto neverí napr. v Boha, neverí ani tomu, že sme časťou Boha, v jednote so všetkým, atď…
„Ja“ v tomto pripade mozeme brat ako osobnost a zaroven ako nasu podstatu.. ked mame strach bojime sa len toho, ze stratime svoju osobnost.. pretoze podstatu stratit nemozeme…
„A nejzvláštnější na tom je, že ztráty svého já se bojí jen lidé, kteří žádné já nemají. Ti, kteří své já mají, se nebojí.“ inak povedane: straty svojho ja sa boja iba ludia, ktori svoje ja (ja ako podstatu) este nenasli, za svoje ja pokladaju osobnost, teda nevedia kto su… ti, ktori svoju podstatu uz nasli sa neboja, pretoze vedia, ze podstatu nemozno stratit.. Stratit mozeme iba osobnost.. ale osobnost nie sme my.. osobnost je suhrn vsetkych vplyvov spolocnosti a okolia, ktore sme k sebe pustili a osvojili si ich ako normy, pravidla, nazory….
Mám rovnaký názor, myslím, že Osho mal na mysli, že ten kto vie kým skutočne je, keď našiel a pochopil svoje skutočné Ja, vtedy ten strach zanikne. Pretože láska nepozná strach a my nie sme tým, kým si väčšina myslí, že je. Nie sme len toto telo, sme oveľa viac. Stotožňujeme sa z vecami a postavením aké máme. ale to nie sme my. Ten je riaditeľ, ten doktor, ten má nový mercedes, novú vilu, krásne telo, milión na účte … a keď sa s tým stotožníme, bojíme sa že to stratíme, máme strach, lebo keby sme to stratili, myslíme si, že by sme stratili samých seba, že už to nebudeme my…
🙂 lebo veľa z nás 🙂 žijeme materiálnym spôsobom, a keď sa začneme líšiť 😕 názormi a inými spôsobmi myslenia.. 😛 tak sme vyradení z kola.. 😀 ..iba ten, kto dokáže prijímať obe reality súčasne 🙂 , to zvláda …. 🙂
Není to měsíc co jsem se dozvěděl že strachy jsou vějičky od ďábla! kterými nás pokouší nemá ale žádnou moc!-vzal mu ji ježíš svým ukřižováním!!!Je na nás načí stranu se přídáme!!! Mám na vlastní kůži vyzkoušeno že dokud funguje mozek tak nic ale vůbecnic není straceno!ve14 letech prohraná partie všachu s o třídu lepším soupeřem jen jsem si 3x zopakoval jednu větu-zhmotnila se!vyhrál jsem!mohl minimálně uhrát plichtu!vzdal to! a pak na šachtě kde člověk může přijít o život jedna dvě!to je už skoro15 roků! S Ivasarkou mohu jen sůhlasiť!!!!Své já jse též pěstoval aby rosto 5roků a bylo silnější než nikotýn!Už jsem na to skoro zabudol takže budem ho zase povzbuzovat!aby vstalo z bažiny a rostlo a bylo vidět!!