Když žena umí muži s polibkem předat všechnu svoji duševní lásku, tak i její vejcovod dělá totéž. Takový je zdravý vejcovod zdravé ženy. V duchu jsem se dívala, jak líbají bezdětné ženy, a ty se divily, když jsem jim popisovala, co chtějí muži říci svým polibkem.
Nejčastěji polibek vyjadřuje zvyk, očekávání, rozčarování, zklamání, rozhořčení, beznaděj, příkaz, poučování, odstrkování, pocit povinnosti, omrzelost, veselost, napodobování filmů. Manželské vztahy, které zevšedněly, se zpravidla obejdou bez polibků. Sex se dá provozovat i bez nich. Umění líbat se pochází z 
dětství a nezávisle na pohlaví vyjadřuje duševní lásku.
Dnes je velmi moderní provozovat sex bez lásky. Je možné potřít si krémem rty, natřít olejem pohlavní orgány, pěstovat plod ve zkumavce, ale je to nenormální. Jak duchovní, tak i fyzické tělo člověka potřebuje správnou výživu. Přirozené sekrety, které svědčí o správné funkci těla, musí mít možnost vylučovat se. V opačném případě škodí. Všemožné umělé pomocné prostředky, i když mohou vyvolávat emoce, nenapomáhají pravému, přirozenému, intimnímu styku.
Když je žena vůči sexu naladěna krajně negativně a se strachem se mu vyhýbá, protože má nepříjemné zkušenosti, pak na ní muž pokaždé doslova páchá násilí. Sex bez lásky u ženy dříve nebo později vyvolává vysychání sliznic vnějších pohlavních orgánů a pochvy, což působí velká muka. Když žena ve své indispozici a antipatii začne muže nenávidět a přát mu špatné, tak se u ní objeví rakovina vnějších pohlavních orgánů. A vaginismus její dcery – křečovité stažení svalstva pochvy – může zničit schopnost dcery žít pohlavním životem a připravit ji o štěstí mateřství. Kdyby alespoň taková matka pod heslem morálky nezakazovala překrásnou duševní lásku dcery a otce.
Matka líbá maličkého syna, a ten se přes polibek naučí milovat ženu. Maličká dcera pusinkuje otce a naučí se milovat muže. Polibek – to je velice důležitá lekce, při níž se člověk učí vydávat ze sebe lásku. Když člověk v dětství hraje milostnou hru, učí se tomu, co ho čeká v dospělém věku. Rodiče, kteří se za tuto hru dětí stydí, neboť v ní vidí nenormálnost, sami normálnost ničí. Strach ze zvrácenosti nesmí ničit život lidí. Čistá duševní láska je prosta všeho špatného.
Když upřímné = dětské srdce miluje svého otce, maličká dcera se nestydí otce objímat, laskat nebo líbat. S věkem mazlení nanejvýš změní svůj způsob vyjádření, ale láska zůstává. Láska dcery přináší štěstí rovněž jejímu otci. To je vyjádřeno dokonalou spoluprací levého vejcovodu a vaječníku. Dokonalá duševní láska sestry a bratra zbavená zbytečného studu se nikdy nestane sexuální. Láska sestry k bratrovi, její objetí a polibky jsou výrazem vřelých citů a podpory, ale spolu s tím je to láska ženy k muži. Tak se bratr přes sestru naučí přijímat lásku ženy, a to mu přinese štěstí v dospělém věku. Díky tomu je spolupráce pravého vejcovodu a vaječníku dokonalá. Kdo se tomu nenaučil v dětství, tomu radím, aby se v myšlenkách do dětství vrátil a napravil svoji chybu, aby se stal skutečně dospělým. A kdo bratra nemá, ať se naučí milovat svého neexistujícího bratra, nebo bratra, který nepřišel kvůli matčině potratu. Poproste o odpuštění všechny zúčastněné strany za své chyby a odpusťte jim.
Pro činnost ženských pohlavních orgánů je charakteristická stálá proměnlivost. Avšak žena musí muži stále dávat duševní lásku, aby byla schopna přijmout jeho lásku fyzickou. Pohlavní orgány muže jsou schopny stabilně pracovat do vysokého stáří. Jejich zdraví je určováno způsobem myšlení muže, ten je zase závislý na vztahu jeho rodičů k životu a změnit ho může jedině muž sám. Když musí muž stále dokazovat svoji pohlavní způsobilost, není mu souzeno dlouho se sexem zabývat.
Předstojná žláza je symbolem otcovství. Zdraví předstojné žlázy odráží vztah matky k partnerovi a k mužům jako ke ztělesnění otcovství a rovněž reakci syna na matčino vidění světa. Láska matky k partnerovi, úcta a obdiv k němu zajišťují synovi zdravou předstojnou žlázu. Základem fungování mužských pohlavních orgánů je dobré a rychle se měnící prokrvení. Prokrvení je závislé na pocitu viny.Pocity viny související s práceschopností, zámožností, úspěchem, mužností, schopností sexuálně uspokojit ženu zhoršují činnost pohlavních orgánů. Pohlavní orgány jsou umístěny v oblasti kontrolující ekonomické problémy.
Neprožité otcovství vede k růstu předstojné žlázy. Otec, který nemůže, nesmí nebo jemuž není dovoleno projevit jeho otcovství, se cítí odtržený a skrývá v sobě duševní bolest. Jen nemnohé matky umějí chápat myšlenky otce a jeho lásku k dětem. Dítěti se svět otevírá přes matku. Je dobré, když je matka zrcadlem, ale špatné, pokud je křivým zrcadlem ve vzájemných vztazích s otcem.
Když žena miluje prapůvodní mužskou sílu, přitahuje k sobě muže atleta.
Když se ženě líbí urostlí mužní muži, ale zároveň s nimi má špatné zkušenosti, pak si takového muže nevybere, a i když vybere, bude svého výběru litovat.
Když má žena pocit bezmocnosti a strach ze své slabosti a bojí se proto opatřit si slabého muže, dostane muže slabého navenek, jehož síla bude vzrůstat a projevovat se i navenek za podmínky, že láska ženy přeroste strach. Ani jeden muž není slabý kvůli svému vzrůstu. Síla mužů malého vzrůstu spočívá v jejich intuici, geniálním zdravém rozumu a v síle vůle. Muž získává sílu díky lásce a úctě ženy.
Když žena pohrdá muži malého vzrůstu nebo muži příliš citlivými a nenávidí je, bude muset kvůli takovému muži trpět. Zloba ženy v muži ničí to, co v něm žena nenávidí. A když se pak žena ohlédne za uplynulým životem, zklamaně mávne rukou a řekne: „Ach, on byl vždycky takový!“ Jaké opovržení a jaká neochota vidět své chyby spočívá v této nešťastné ženě! A jaká jedovatá zloba! Ale to dobře vidí pouze nestranný pozorovatel.
Muž, který se stal pokorným kvůli panovačné povaze matky, se neodhodlá přiblížit se k ženě, protože se bojí uslyšet z jejích úst rozsudek smrti: „Nemám tě ráda. Nepotřebuji tě.“ Zkušenosti získané v rodičovském domě nedovolují mladým lidem, aby se lépe poznali. Muž se přibližuje k ženě s tím, aby ho udělala mužem, a žena očekává, že ji muž udělá ženou. Strachnemají mě rádi nedovoluje ženě muže milovat a muži přistoupit k ženě s hlasitým a pánovitým vyjádřením citů, jak to ženy očekávají. Ani on ani ona si neuvědomují, že svými myšlenkami a chováním opačným, než je jejich přání a touha, si působí bolest. Nevědí, že muž a žena jsou ve všem protikladní a tí, kteří se stávají jediným celkem, toho dosahují jen díky své ústupnosti. Vzniká první vzájemné zklamání, které časem jen vzrůstá. Žena takového muže nemiluje a muž nemá na lásku sílu.
* * *
– z knihy Beze zla v sobě, Luule Viilma (3.díl z osmidílné řady Odpouštím si)
ĎAKUJEME:
autor: Svět zázraků
Díky