Radi by sme Vám predstavili práve vydanú knihu S.N.Lazareva:
DIAGNOSTIKA KARMY 12
ŽIVOT JE JAKO MÁVNUTÍ KŘÍDEL MOTÝLÍCH
UMĚNÍ LÁSKY
Jedu v autě a nepřestávám přemýšlet. Jak se dítě učí od svých rodičů? Miluje je, napodobuje, ztotožňuje se s nimi. Abychom od někoho převzali informaci, musíme s ním být vnitřně jednotní. Proces spotřeby je přirozený a nezbytný, ale nesmí překračovat povolený rámec. Rozvoj znamená, že spotřeba se přeměňuje v navrácení.
Pokud víme, že je možné se klanět jen Bohu, pak pociťujeme, že hlavní informace, láska přicházejí skrze obrácení se k Němu. A jiný člověk nás může jen posunout k odhalení tohoto procesu v sobě. Pokud je duše příliš připoutána k tělu, touhám, blahobytu, nechceme v sobě tento proces ani tak rozvinout, jako ho převzít od jiného člověka.
Představme si, že muž je bezhlavě zamilován do krásné ženy. Je k ní připoután natolik, že se šíleně bojí, že ji ztratí, nebo že ho žena podvede. Nakonec ji zabije, aby nikomu nepatřila, kromě něho. Je to jasná ukázka toho, jak uctívání vede k nenávisti a vraždě.
Představme si lehčí variantu. Muž miluje ženu, je k ní připoután, ale konzumnosti je u něho již méně. Stejně ji ale mučí urážkami, výčitkami, žárlivostí. Z toho, co uctíváme, si bereme energii. Jakýkoliv žárlivec – to je konzument a vampýr, proto nedokáže vybudovat harmonické vztahy. Ale pokud ho žena podvede, odejde nebo zemře, pak on, na rozdíl od prvního, i když jen trochu, ale zachová lásku v duši. První, jakožto absolutní konzument, musí zabít ji nebo sebe.
Představme si třetí, lepší variantu. Muž se zamiluje do krásné ženy a vzplane v něm vášeň. Okamžitě dochází k neshodám a ženu to táhne k jinému. A tehdy muž říká: „Pomohla jsi mi probudit v sobě krásný cit a já ti za to děkuji. Tento cit již nezávisí na tobě. A pokud mě podvedeš, zradíš nebo ode mě odejdeš, můj cit to již neovlivní.“ Zpočátku bude tento muž takto hovořit, potom to pocítí a postupně touha dávat na mnoho převýší konzumnost. Vnitřně muž přestane záviset na ženské kráse. A pak bude jakákoliv žena vedle něho šťastná, protože muž ji vnitřně nebude okrádat, ale obdarovávat.
Vzpomínám si na zajímavou otázku, kterou mi položil jeden letec.
– Jsou tři věci, které nesmíme dělat před letem: fotit se, provozovat sex a dostávat plat, proč je tomu tak?
– Platí to nejen pro letce, – odpověděl jsem. – Můj známý mi vyprávěl o mladém chlapci a dívce, kteří se věnovali parašutismu. Rozhodli se, že se vezmou, před svatbou se vyfotili a skočili s padáky. Oba se zabili. Bylo to před dvěma lety.
Jednou mi žena na přednášce poslala vzkaz, kde vyprávěla, že její manžel je horolezec. A pokaždé, když se před horskou túrou fotili, byly právě tyto snímky na filmu osvícené a fotky se nepovedly.
Takže, když začínáme s jakoukoliv vážnou činností, podvědomě v sobě nahromaďujeme velké množství energie, která musí být rozdělena správně. To znamená, že velký balíček lásky a radosti musí být nasměrován k Bohu, a menší část – na náš život, na hlavní instinkty. Fotografie dělá dojem pocitu štěstí a klanění se mu na dlouhou dobu. Sex a peníze zesilují žárlivost a pýchu. A v situaci, kde mnohé závisí na vnitřním stavu člověka, může vést vnitřní disharmonie k neštěstí.
Dívám se na silnici, která letí jako šedá střela naproti nám, a vybavuji si situaci „oběť – zločinec“, o které mi vyprávěl jeden pacient. Byl zapřisáhlým idealistou, věřil jen v zásady. Moje knihy prolistoval, ale uvěřit, že je potřeba odpustit v nitru zločinci, nemohl. Měl bohatého bratra. A jednou ho unesli zločinci, aby dostali výkupné. Připoutali ho k topení a dva dny mlátili. Nezbylo na něm živého místečka. Zločinci odhalili své tváře a on pochopil, že je odsouzen. Potom uslyšel jejich rozhovor. Lupiči se rozhodovali, jak ho zabijí. A tehdy si muž vzpomněl na to, že zločince nelze nenávidět a odsuzovat. Vzpomněl si, že člověk sám vyvolává agresi vůči sobě. Snažil se změnit a začal se modlit. Modlil se celý den, všem odpustil a připravil se na smrt. Následující den ho zločinci pustili. Když přišel do nemocnice, lékaři řekli, že má nejspíše poškozeny vnitřní orgány. Dlouho se léčil a po uzdravení se ke mně objednal na telefonní příjem.
„Změnil se váš osud, – řekl jsem mu, – protože jste se dokázal do hloubky změnit. Ale problémy se vás ještě drží. Připravenost odsuzovat nebyla ještě překonána a uctívání budoucnosti také ne. Nemyslete si, že když vám nahoře zachránili život, že jste se zbavil všech svých hříchů.“
Dívám se na les v okolí silnice a zamýšlím se. Letos se zima zpozdila. Skutečně, oteplení je stále zřejmější. Pohlédnu na řidiče. Před několika dny mi vyprávěl o svých problémech. Jeho pole vypadalo nevalně. U jeho manželky a dítěte se spustil nejsilnější program sebezničení a jeho autorem byl on.
– Vypadáte špatně, – říkám mu. – Přiznejte se, co se stalo u vás v rodině.
Vznikla dlouhá pauza. Potom se muž duševně vzchopil a přiznal se:
– Zamiloval jsem se a chtěl jsem odejít od rodiny. Dlouho jsme měli s ženou neshody, a tak mě zlákala seznamka na internetu. Seznámil jsem se s velmi krásnou ženou a nemohl jsem se vyrovnat se svým citem. Je vdaná, ale s manželem se pohádala a nestýkala se s ním. Je to její druhý manžel, který se kvůli ní rozvedl se svojí první manželkou. Takže, jakmile jsem se rozhodl, že opustím rodinu, ona zapochybovala o našem vztahu a přiznala se ke všemu manželovi. A teď mám v duši naprostý chaos. Nevím, jestli se mám rozvést nebo ne.
– Chcete, aby vás pohřbili se vší poctou? – zeptal jsem se.
– To myslíte vážně? – překvapeně se muž zeptal.
– Ano, ale nejprve řekněte jméno ženy, se kterou jste se seznámil.
…………………………………………………………………………………………………………………………….
Komunikace mezi mužem a ženou – to je neustálý boj, konflikt, který nás posouvá k hledání nových úrovní jednoty. Skutečná žena se musí duší obracet k Bohu, a ne k milovanému člověku. Mnohé ženy se domnívají, že láska odešla, pokud se muž stal sexuálně nepřitažlivým. Ale skutečná žena miluje na všech úrovních. Miluje na úrovni Božské, kdy pohlíží na svého manžela jako na dítě, které je potřeba nepřetržitě milovat, často vychovávat a někdy trestat. Přesněji, je to rodičovská úroveň, a Božská – to je nepřetržitá láska, která není na ničem závislá. Kromě Božské a mateřské lásky má ještě pocit přátelství k muži. Ten je pro ni nejdříve přítelem a až potom sexuálním partnerem.
Žena musí být něžná a neoblomná, musí dominovat v maličkostech a ustupovat v tom hlavním, být holubičkou i zmijí zároveň. Taková žena se nemstí, nelituje a nezávidí, snoubí se v ní něžnost a odvaha, laskavost i přísnost. Protiklady, které v ní běsní, jsou stále vyrovnávány láskou. Žena je všestranná a harmonická, nejen sama umí milovat, ale učí to i muže tím, že mu pomáhá stát se lepším a šlechetnějším. Vyžaduje od muže ochranu, statečnost a obětavost, a poskytuje mu nejen potěšení, ale i bolest, a učí ho trpět, odpouštět a milovat……………………………………………………………..
ZDROJ:
