Tento zákon se stará o to, aby byla neustále zachovávána harmonie nebo co nejrychleji nastolena,a aby různá působení duchovních zákonů nakonec opět vedla k harmonii.
Je platný a viditelný ve veškerém stvoření. Můžeme ho vidět např. ve střídavém působení dne a noci. Způsobuje, že veškeré extrémní konání může dospět jen do určitého bodu, z něhož následuje nevyhnutelně reakce, která extrém vyrovná a nastolí tak opětovnou harmonii.
Zákon harmonie se neprojevuje jen formou přírodních jevů, nýbrž i v našem každodenním životě, ve všem, co se nám děje: v partnerství, v povolání, v nemoci a trápení, ve zdraví a štěstí.
Kdykoliv člověk naruší harmonii, tento zákon se nevyhnutelně postará o opětovné vyrovnání. Jde o to poznat, kdo skutečně jsme: individualizovaná součást jednoho všeobsáhlého vědomí, která svým životem přispívá k harmonii stvoření.
Kahunové, polynéští kněží, shrnuli zákon harmonie ve výstižném přikázání:
„Nikoho nezraňuj. Neruš harmonii toho druhého, protože ten druhý jsi ty sám.“
Zpracováno dle: Kurt Tepperwein- Duchovní zákony
autor: Mezi námi a nebem