Aj Vám je divné zloženie kupovaných výrobkov? Že to, čo by tam malo byť nie je a namiesto toho sú tam len náhrady, éčka, „umeliny“? Zvláštne, že ešte nie je niečo o pravde, v zákonoch pre spotrebiteľa. A prečo sú povolené klamlivé reklamy?
Němci se zlobí. Sýrové imitace z laboratoře, pstruh lososovitý, který za načervenalou barvu masa vděčí především umělým barvivům, ovocné jogurty s pilinami… Potravinářský průmysl šmelí, kde jen může – většinou naprosto legálně. Nový internetový portál tomu chce zabránit.
Německá centrála pro ochranu spotřebitelů (VZBV) v čele s ministryní výživy, zemědělství a ochrany spotřebitele Ilse Aignerovou ve středu spustila internetovou platformu Lebensmittelklarheit.de. Portál má za úkol s pomocí spotřebitelů odhalit podvody v potravinářském průmyslu a vysvětlit nejasnosti při označování potravin. Zájem německých zákazníků byl natolik veliký, že stránka krátce po startu zkolabovala. „Zaznamenali jsme až 20 tisíc dotazů za vteřinu,“ informovala média VZBV.
Rozhořčení je pochopitelné, podíváme-li se na aktuální výsledky studie institutu pro výzkum veřejného mínění Forsa. Třetina německých spotřebitelů se domnívá, že označení potravin je nedostačující, případně neúplné, další třetina si myslí, že je matoucí, a celých 36 procent dotázaných věří, že etikety prostě lžou a uvnitř balení zdaleka není to, co producent na obalu slibuje.
Víc než třetina Němců věří, že potravinové etikety lžou
Na nových stránkách je možné vyplnit stížnost, kterou následně zkontroluje redakce webu, zveřejní a zároveň osloví producenta, který má rovněž možnost se k danému tématu vyjádřit. Portál však v žádném případě nemá připomínat starověký pranýř. „Jde nám především o transparenci a otevřený dialog mezi spotřebiteli a průmyslem,“ tvrdí Aignerová.
První malé vítězství mohli provozovatelé stránek slavit již během uplynulého týdne. Potravinářský gigant Iglo slíbil, že z maloobchodů stáhne produkt „Iglo Country Chicken“, který podle obalu obsahuje 100 procent kuřecích prsou, ve skutečnosti jich tam je ale pouhých 75 procent.
Diskutujte, ale nejmenujte
Politikům a potravinovým koncernům se nový projekt nelíbí. „Obecně iniciativy tohoto druhu vítáme. Jakmile se ale na takovýchto webech objeví značka, jméno producenta či obchodníka, nesouhlasíme s tím,“ vzkázal médiím šéf spolkového sdružení německého potravinářského průmyslu Matthias Horst. Možných žalob se však Aignerová neobává: „Právní situaci jsme předem samozřejmě velmi dobře prostudovali. Skutečnost je taková, že některé černé ovce své etikety pro jistotu opravily ještě před tím, než jsme stránky stačily uvést do provozu,“ řekla ministryně.
Paralelně se spuštěním webu německý vládní kabinet schválil návrh novely zákona o informování spotřebitelů. Ke změně zákona vládu přiměly důsledky dioxinového skandálu ze začátku letošního roku. Úřady budou povinny zveřejňovat všechny právní přestupky vzniklé překročením mezních hodnot, které budou zjištěny potravinářskou inspekcí. Musí být zveřejňována i další významná nebo opakovaná porušení předpisů týkajících se značení potravin a hygienických podmínek.
Nejdiskutovanější témata na webu Lebensmittelklarheit.de:
- Kolik procent telecího masa musí opravdu být v telecích párcích?
- Jak je možné, že stoprocentní kozí sýr obsahuje kravské mléko?
- Z čeho se vyrábí rybí tyčinky, které neobsahují rybu?
- Je v pořádku, když produkt, označený jako med, obsahuje velké procento cukrového sirupu?
Česká obdoba
Českému ministerstvu zemědělství, které má u nás na starosti ochranu spotřebitelů, se nové německé stránky líbí, s podobným projektem v nejbližší době ale nepočítá. Podle mluvčí Terezy Dvořáčkové by se nejprve muselo vyřešit, kdo by obdobný projekt u nás financoval a spravoval.
„Stránka vypadá zajímavě, mimo jiné i tím, že ji naplňují sami spotřebitelé a výrobce kritizované potraviny má možnost reakce,“ konstatovala pro ČESKOU POZICI Dvořáčková a dodala, že ministerstvo zemědělství podobné otázky zodpovídá veřejnosti prostřednictvím informační kanceláře anebo jednotlivých odborných útvarů.
„O potravinách na našem trhu navíc poskytuje velmi ucelené informace stránka bezpecnostpotravin.cz. V aplikaci ‚infopult‘ pak zájemci mohou položit konkrétní dotaz, a to například i v případě, mají-li pocit, že jsou některým značením uváděni v omyl nebo je zavádějící či nesrozumitelné,“ dodává Dvořáčková.
Související článek:
http://www.ceskapozice.cz/magazin/gastro-index/hon-na-potravinove-lhare-zahajen