autor: Tara Svobodová V terapiích se setkávám se ženami, které jsou citlivé, nadané a mají dobrou sebereflexi.
Jejich problém spočívá v tom, že si vybírají nevhodné partnery, o několik úrovní vědomí mimo svou kapacitu. Je to z důvodu karmických lekcí nebo pro posílení ženina sebevědomí. Jejich partneři bývají líní, necitliví, hrubí, méně inteligentní a často mají problém uznat svou chybu. Ze všech svých problémů a konfliktů, vznikajících ve vztahu, viní svou partnerku. Po určitou dobu si ženy toto chování nechávají líbit, protože jejich „láska“ je příliš závislá na hodnocení zvenčí, jsou ochotné se pro ni obětovat a udělat vše proto, aby je partner neopustil. Podřizují se tedy svým pedantským partnerům, snaží se plnit role pečující ženy, hospodyně, dobré milenky a matky, jen proto, aby si za každou cenu vztah udržely. Častokrát se snaží svého muže přivést na cestu osobního rozvoje. Snaží se mu vysvětlovat pojem zrcadlení, zodpovědnosti a bezpodmínečné lásky, na což muž někdy slyší do té doby, dokud se toto téma nedotkne jeho ega či traumatu. Proto se ženě může zdát, že když parter uzná jednou za čas její kvality, pochválí její vzhled nebo se sem tam omluví, že je vztah na dobré cestě. Zcela pak přehlíží to, že investuje do partnera mnohem více energie, než je zdrávo, aby udržela svou iluzi naplněného partnerství. Tyto ženy tak žijí v neuspokojivých vztazích a protože vidí mužův potenciál a zaměřují se na lepší stránky jeho povahy (například on je přece tak hodný, šikovný, pracovitý, hezký, atd…), přehlížejí jeden důležitý fakt: a sice ten, že ve vztahu s takovým mužem ztrácejí svou sílu. Ale protože jsou zvyklé dávat a uspokojovat především své okolí už od malička, musí často projít vlastní krizí, která může mít podobu syndromu vyhoření, nemoci, psychických problémů, závislosti, atd., aby pochopila, že žije v toxickém vztahu. Teprve když žena dospěje k nezávislosti a odpoutá se od nezdravého lpění, vymezí své hranice a přestane sloužit mužově egu, teprve tehdy pozná, zda je muž ochotný se skutečně posunout a přehodnotit své dosavadní chování, nebo zůstane v područí svého ega v komfortní zóně. Mnoho mužů na ženskou sílu reaguje tak, že se jim otevře jejich vlastní trauma a obrovský hněv a nenávist, pryštící z otevřené rány, pak otočí proti ženě a pustí se do boje. O děti, alimenty, o její pozornost, snaží se jí zničit pověst nebo alespoň řádně pocuchat nervy, aby dostali svou dávku energie, kterou žena již odmítla poskytnout. Proto některé rozchody bývají tak komplikované. Závislejší partner totiž stále vyžaduje svou dávku a snaží se druhého partnera dostat na kolena, aby měl alespoň pocit zadostiučinění, že když sám není šťastný, nebude šťastný ani bývalý partner nebo partnerka. Co může v našem případě žena udělat?Energeticky i fyzicky se od bývalého partnera oddělit, ideálně udělat si rozchodový rituál, nastavit si pevné hranice a nedávat bývalému žádnou pozornost ani energii. Určitě je dobré poradit se s terapeutem a popracovat s vlastními emocemi, vyventilovat hněv a zpracovat svůj strach a pocit bezmoci. V těchto chvílích pak žena ocení i podporu svých nejbližších členů rodiny či přátel, kteří jí mohou poskytnout pocit bezpečí a porozumění. Důležité je, aby se žena neocitla v roli oběti, aby nedávala příliš mnoho prostoru pro příběhy a záškodnické činy svého bývalého partnera. Nejdůležitější je zachovat si pevné hranice, jasnou mysl a neustupovat jeho útokům ani manipulacím. Ideálně na něj vůbec nereagovat, pokud je útočný a agresivní, nechat všechny oficiální záležitosti úřadům, případně soudu. Omezit komunikaci a nereagovat na jeho útočné zprávy obranou, být naprosto věcná, stručná a neutrální. Pokud se to nedaří, je lepší vůbec nereagovat, nebrat telefon, neodepisovat na zprávy, pokud se zrovna nejedná například o domluvu ohledně dětí. Je také dobré změnit prostředí, tedy buď místo bydliště, nebo alespoň vyhodit všechny věci, které patřily nebo jsou spojeny s jeho osobou. Je dobré si dát čas a prostor pro své pocity, protože ty se mohou vyplavovat ještě týdny a trvat o to déle, čím déle se bude muž snažit s vámi manipulovat. Je zřejmé, že v roli oběti se bude cítit on a bude Vám vyčítat a přisuzovat přesně ty věci a vlastnosti, které patří jemu. To je klasická manipulace pomocí viny a je důležité, aby na ně člověk vůbec nereagoval. Když si dovolíte dát volný průběh svým emocím, je důležité zachovat ve svém nitru soucit a odpustit všechny slova i činy, kterými se vás bývalý partner snažil spoutat či podmanit. Teprve když člověk skutečně odpustí, a to zejména i sám sobě, že se do takové situace dostal, může pak po čase znovu očekávat, že jeho další vztah již nebude vztahem toxickým, ale může skutečně potkat rovnocenného partnera a svou spřízněnou duši, se kterou si dovolí naplnit své dny skutečnou láskou a štěstím a kde životní lekce už nebudou o krvavých dramatech, ale vědomé komunikaci a vzájemné úctě.
