Proč si péct vlastní chleba ? Budete se asi divit , ale důvodů je opravdu mnoho. Pro ty z nás, kteří se o zdravou stravu zajímáme, je to nezbytná součást denního života.
Kupovat si namletou celozrnnou mouku byť v prodejnách zdravé výživy nemá až tak valný význam. Samozřejmě, je pořád nesrovnatelně lepší, než kupovat mouku bílou. O tom se tady přít nemůžeme. Ale ve chvíli, kdy si svou vlastní mouku namelete sami, ihned pochopíte, proč to tak je. A mnozí z nás, kteří si doma obilí 
melou mě dají za pravdu. V čem je to zvláštní tajemství ? Pomiňme v tuto chvíli zdravotní účinky čerstvě namleté mouky, a podívejme se na účinky o kterých se moc nemluví. První fakt je, že namletá mouka která stojí zabalená v papírovém obalu tak zhruba po třech týdnech ztrácí některé vlastnosti díky oxidaci látek které obsahuje. V podstatě se dá říct že ztrácí kvalitu. Je to podobné jako s pečivem, když ho necháte stát, ztvrdne… Ztratí svou kvalitu. Druhou vlastností namleté mouky je fakt, že vůně, ta krásná vůně, kterou po namletí ucítíte u kupované mouky nikdy není. A už v tomto bodě je jasné, že upečený chléb z čerstvě namleté mouky je úplně jiný než ten koupený či z mouky koupené. Třetím a nejvýznamnějším faktorem proč si mlet mouku doma je fakt energetický a nejvýznamnější. Jak jsme si již psali u potravin, energie potraviny která se zpracovává je přímo provázaná s člověkem, který ji zpracovává. Tedy když to trochu nadneseme, asi bych nebyl nadšený, že můj chleba pekl pekař Pepík, který je ještě pod zbytkovým alkoholem ze včerejší párty, kterou si moc užil a dnes je „duchem nepřítomný“. Jakou energii bude mít takový chléb ? Když si namelu mouku doma, zpracuju ji, a upeču chleba, je jeho energie obohacená o to, jaký jsem člověk. Co při pečení dávám do „těsta“ ve chvíli kdy s ním pracuju. Energie obilnin, které jsou čerstvě namleté a zpracované je stonásobně vyšší než u těch kupovaných. Ti z vás, kteří energie dokážou vnímat mě dají jistě za pravdu. Postavím li vedel sebe chléb z obchodu a chléb doma pečený z namleté mouky, energetický rozdíl je jako „svíčka a sto wattová žárovka“. Takže se toho nebojte a vyzkoušejte si to sami. Přínos pro vaše zdraví z hlediska energií a ne z hlediska toho že už jen nemám hlad protože jsem něco snědl je nesrovnatelný. Vezměte odpovědnost za sebe do vlastních rukou a nespoléhejte na to, že nám dá zdraví někdo jiný. Můžeme pokračovat dále, a určitě budeme.
Ale dnes vám všem přeji krásný zbytek týdne,
Pavel
ďakujeme:
a na čom doma mliet múku? je na to nejaký špeciálny prístroj? elektrický, alebo nejaký ručný???
Katka,
tu je voľné pokračovanie k tomuto článočku, je tam aj o mlynčekoch (z rovnakej stránky, ako je uvedené vyššie):
Jakou pšenici ?
Jak jsem slíbil, v první řadě odpovím na to, co jste se ptali. Mouku melu v podstatě všech druhů. Pšeničnou, žitnou, ovesnou i z ječmene. Z pšenice používám hodně špaldu, protože je velmi zdravá a má krásnou jemnou ořechovo medovou vůni. Špalda je taky dobrá na pečení koláčů a buchet. Pro ty z vás, kteří nemáte zkušenost ještě zmíním mletí ovesné mouky. Oves samostatně se mele špatně, proto je lepší ho míchat s pšenicí půl na půl. Je
to asi tím, že je oves „mastnější“ než jiné zrno. Ucpával by se vám mlýnek. Chleby peču různé, od klasických až po chleby z různých zemí. Velmi dobré jsou také placky z čerstvé mouky pečené na grilu, určitě je většina z vás zná alespoň z obchodu – je to arabská PITA a indický NÁAN. A jestli budete někdy grilovat tak věřte, že s těmito čerstvými chlebovými plackami opravdu oslníte. Na mlýnku samozřejmě můžete namlet jakoukoliv hrubost mouky, tedy od hladké až po hrubou. Co se týče mlýnků, tak já osobně mám mlýnek z Horáckého kovodružstva Třebíč, jednoduše najdete na internetu, a můj známý má mlýnek KOMO, který najdete na www stránkách mlýnky.cz. Pšenice Špalda se v Evropě pěstovala už před více jak 8.000 lety. Pěstovali ji naši předkové – Keltové, Germáni, Egypťané, Slovani. Má opravdu dlouhou tradici. Sv. Hildegarda z Bingenu údajně jednou řekla: „kdyby už člověk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“ Špalda má v průměru 16 – 17 % bílkovin, což je mnohem více ve srovnání s pšenicí setou (12 – 14 %). Je výborným zdrojem některých vitamínu skupiny B, především thiaminu (B1), riboflavinu (B2), ale také niacinu. Zajímavý je obsah ß-karotenu a thiokyanátu, který působí regeneračně na tělní buňky a chrání proti infekcím. Z hlediska zdravotního se špaldě připisují pozitivní účinky na stimulaci imunitního systému, cení se její lehká stravitelnost (neobsahuje anti-nutritivní substance) a vhodnost při léčení některých alergií. Konzumace špaldy vykazuje mnohem nižší toxicitu pro jedince alergické na lepek a v některých případech alergii vůbec nevyvolává. Je toho samozřejmě mnohem mnohem více, ale to tady rozepisovat nebudu, Najdete to vše na internetu… Snad vám všem trochu pomůže tento dodatek a přeji vám krásné pondělí, Pavel
Majka, ak smiem, rada by som dala do povedomia aj jeden môj článok o chlebe, je to stále aktuálna téma:
http://nina450.wordpress.com/2010/10/06/aky-chlieb-to-jeme/