ZDROJ:
KAŽDÁ Z CEST JE SPRÁVNÁ,
záleží na tom, kam se chceš dostat.
Dlouho mi trvalo pochopit, že mi svět nic nedluží. Tendence mysli hledat překážky „tam venku“ je silná. Roky výchovy a vzdělávání, četná očekávání rodičů a dalších lidí v našem okolí, tlak společnosti a médií, to všechno v nás zanechává znatelné stopy.
Mysl je úžasný nástroj. V rukou citu vytváří překrásné myšlenky, předměty, umělecká díla. Jakmile ji však ovládne strach, stává se expertem na vytváření omezení všeho druhu. Neúnavně produkuje důvody, proč nemůžeme dělat to či ono, stejně jako seznamy lidí, kteří nám údajně brání v tom, abychom žili život 
podle svého.
Vlastní zkušenost mě naučila, že je tomu přesně naopak: Když nežijeme svůj vlastní život, tak se objevují všechny možné překážky a omezení. Ne proto, aby nám bránily jít dál, ale aby nás upomenuly na to, že kráčíme po špatné cestě.
Když žijeme svůj život, všechny překážky jakoby zmizí. Místo toho se objevují nečekané možnosti, příležitosti a souhry okolností, které nám umožňují všechny naše talenty a dary rozvinout v celé jejich šíři.
Nemá smysl se s kýmkoliv srovnávat. Každý z nás je naprosto jedinečný a jedinečné jsou také naše cesty životem. Jedno nás však spojuje všechny bez rozdílu. A to, že CESTA KE ŠTĚSTÍ KAŽDÉHO Z NÁS VEDE PŘÍMO STŘEDEM NAŠEHO SRDCE. Přes činnosti, lidi a myšlenky, které s námi rezonují...
