Jednou z vašich největších a nejdůležitějších ŽIVOTNÍCH záležitostí je LÉČENÍ VAŠEHO VNITŘNÍHO DÍTĚTE.
Přestaňte prosím nyní uvažovat jako dospělí. Pro tuto chvíli teď zapomeňte na to, že jste dospělí. Uvolněte se, zklidněte svou mysl a nalaďte se na své srdce.
Vnímáte někde v sobě nějaký smutek? Cítíte nějaký pocit, který vám přijde divný nebo nesmyslný? Chce se vám plakat? Bojíte se? Nepřemýšlejte nad tím. Nesnažte se to potlačit. Protože právě nyní se z vašeho nitra začíná konečně ozývat to malé dítě, které kdysi zůstalo nepochopené, zraněné a zapomenuté.
I když své dětství považujete za minulost, to dítě, jímž jste tehdy byli, žije stále ve vás. Stále je ve vás ten malý chlapeček / ta malá holčička, kterým rodiče nerozuměli; které nepřijímali takové, jací byli; kterým nebylo dopřáno to, co si přáli; kteří byli omezováni, kritizováni, napadáni či zneužíváni; kteří byli nuceni dělat věci, které dělat nechtěli; kteří museli poslouchat na slovo a byli vůči rodičům a ostatním lidem bezmocní; o nichž bylo rozhodováno bez jejich souhlasu; kteří byli citově vydíráni a přiměni k tomu, aby se kvůli potřebě uznání či lásky snažili mamince a tatínkovi zavděčovat a snažili se být někým, kým ve skutečnosti nebyli.
Navažte nyní kontakt se svým vnitřním dítětem. Vaše „dětinské“ pocity, které vědomě či nevědomě utlačujete a schováváte do pozadí, aby si o vás ostatní dospělí něco nemysleli nebo vás nějak nezesměšnili, jsou zcela skutečné pocity, které potřebují být vyslyšeny a vyjádřeny. Máte-li žít s otevřeným srdcem a čistě a celou svou bytostí milovat, je nevyhnutelné postavit se láskyplně ke svému vnitřnímu dítěti a všem pocitům, které jste jako děti nevyléčili a nevěděli si s nimi rady. Všechny nevyslyšené a nepochopené pocity, ať už ze strany vašich rodičů nebo jiných lidí, teď můžete vyslyšet a pochopit vy sami. Dejte si teď to, co vám rodiče a další lidé neuměli dát tehdy, když jste to tolik potřebovali. Vaše dětské pocity a potřeby zůstaly ve vás a nadále ovlivňují vaše jednání, vaše vztahy i přitažlivost vůči osobám, které je ve vás opakovaně vyvolávají.
Nesuďte, co se sluší a patří na „dospělého“. Jste snad nyní někdo jiný než kdo jste byli jako děti? Byli jste snad vy a to dítě dvě různé osoby? Ne. I když jste se v průběhu svého života mnohokrát a hodně změnili, jste stále tatáž osoba, stále jste to dítě, stále jste ten malý chlapeček či ta malá holčička, kterým kdysi někdo ublížil a zůstali zranění. Dejte si nyní všechno, co vám chybělo, sami. Teď už to umíte. Teď už víte, jak to všechno bylo, víte, že ti lidé to prostě jinak neuměli. Ale vy to teď umíte a MŮŽETE si to dopřát. Nezáleží na tom, kolik let je už za vámi. Ten malý chlapec či malá dívka jsou stále ve vás, stále jste to vy, stále jsou to vaše pocity, tak skutečné a tak silné jako tenkrát. Dokud se nezačnete s láskou starat o své vnitřní dítě, nikdy se skutečně nepohnete dál ve svých dalších vztazích a nikdy nebudete schopni opravdu zcela milovat sami sebe ani druhé lidi. I když vás možná jako děti lidé zanedbávali, přehlíželi vaše potřeby a smáli se vašim pocitům nebo je ignorovali, nedělejte to nyní sami sobě znovu.
Udělejte si laskavost a dopřávejte si všechno, co vám druzí dát neuměli. Mluvte k sobě tak, jak jste si to přáli od nich, říkejte sami sobě všechno to pěkné, co jste toužili slyšet. Mluvte sami ke svému vnitřnímu dítěti a řekněte si:
„Miluji tě a odteď už tě budu chránit já sám/sama. Teď už se nemusíš bát. Já ti rozumím a nikdy ti nebudu nic vyčítat. Neboj se. Teď už se o tebe postarám.“
Tím můžete konečně převzít odpovědnost za celý svůj život a za naplnění všech svých citových i ostatních potřeb. Odstraníte tak velkou blokádu ve svém milostném, rodinném, přátelském i kolegiálním aspektu vztahů. Zmizí základní příčiny vašich strachů, bolestí a opakovaně prožívaných zkušeností. Jako děti jste byli bezmocní a o všem rozhodovali vaši dospělí. Teď už je to jinak, ale vaše vnitřní dítě to neví. Musíte mu to říct a převzít za něj zodpovědnost. Jakmile se začnete starat sami o své vnitřní dítě a převezmete péči o něj, konečně probudíte celou svou sílu a objevíte ve svém životě tu pravou, skutečnou svobodu.
* * *
(Poselství andělů, M.T.)
ĎAKUJEME:
U všech těch článků o léčení „vnitřního dítěte“ mi chybí jedna základní věc: proč vlastně bychom to měli dělat, co nám to přinese?
Tady je aspoň pokus o odpověď na to proč, o kterém můžeme přemýšlet, zda je nějak pravdivý.
Na první přečtení mi sice smysl nedává, ale aspoň to tu je a lze se zamyslet nad tím, zda by to mohlo být pravda.
Jiří, vďaka za koment, nenapadlo ma to 😀 skúsim napísať aspoň to, čo ma momentálne napadá ,ale je toho oveľa viac.
Vnútorné dieťa je tá naša časť, ktorá súvisí so sebaprijatím, sebaláskou – napr. zafixované programy z detstva- veľké nároky našich rodičov, porovnávanie s inými po x rokoch v nás vyvolá pocit menejcennosti, sme na seba prísni, hneváme sa na seba (toto sme videli na seminároch, kde sme robili meditácie na cestu k vnútornému dieťaťu). Videli sme plač ľudí, neboli schopní prijať samých seba (objať sa).. toto je jedna z veci
Druhá je o prioritách. Vždy by sme si mali nájsť čas pre seba (ak nie polhodinku každý deň, tak aspoň v nedeľu robiť čo nás baví, teší, pri čom si oddýchneme).. ak dlhodobo potláčame svoje potreby (nehráme sa, neuvoľňujeme cez to, čo nás teší a pri čom vypneme), po čase príde syndróm vyhorenia, únava z ľudí …
Liecenie vnutorneho dietata..krasny zazitok. Dlho som nechapala o co ide, vela som o tom citala. Az raz pri meditacii to prislo, same od seba..kto nezazil, nepochopi..zrazu som objimala moju malu Liviku, vnimala som ju ako male ustrachane dietatko, same a opustene so svojimi strachmi..vzala som ju do narucia, a otvorili sme skrinu 🙂 z nej som povyberala vsetkych „bubakov“ neviem to vysvetlit, bol to vsetok strach, zvierajuci..kazdy mal meno..kazdeho sme sa zbavili, oslobodzujuci zazitok..uistila som moje vnutorne dieta, ze vsetko je prec a nicoho sa uz nemusi bat..pri meditacii som plakala, tiekli slzy..velmi oslobodzujuce..a este dvakrat som bola s mojim vnutornym dietatom, pri meditacii s mojim podvedomym..drzala som ho za ruku a veselo sme si hopsali po luke, chodnicku..ale to uz je o niecom inom zasa 🙂 prajem vsetko dobre..Livia
SUPER 🙂