Čo si často neuvedomujeme ..
Pokud se stále divíte, odkud se ve vašem životě bere tolik problémů, přečtěte si tohle podobenství. Možná vám pomůže pochopit něco pro vás důležitého.
Duše seděly kolem kulatého stolu a vybíraly si příští úkoly. Jedna z nich, silná a odvážná, vstala a ptala se:
– Tentokrát jdu na Zem naučit se odpouštět. Pomůžete mi s tím někdo?
Duše soucitně a snad i s jistým úlekem říkaly:
– To je jeden z nějtěžších úkolů… Někdy na to nestačí ani celý jeden život… Budeš tolik trpět… Je nám tě líto… Ale můžeš to dokázat… Pomůžeme ti…
Jedna z duší prohlásila:
– Budu na Zemi vedle tebe a pomůžu ti. Budu tvým manželem a budeme mít spoustu problémů. Většinou mojí vinou – a ty se budeš učit mi odpouštět.
Jiná duše si povzdechla:
– Tak já se stanu jedním z tvých rodičů. Zařídím ti těžké dětství, pak se ti budu plést do života, bránit ti v různých věcech, a ty se budeš učit mi odpouštět.
Třetí z duší řekla:
– Budu na Zemi jedním z tvých šéfů. Budu k tobě často nespravedlivá a arogantní, aby ses mohla naučit prožít si pocit odpuštění…
Ještě několik dalších duší dalo najevo ochotu se s ní v různých momentech v budoucnu setkat, aby jí umožnily pevně si vštípit schopnost odpouštět. .. Nakonec si tedy každá z duší vzala svůj plánovaný úkol, probraly ještě podrobně vzájemně propojený životní plán, v němž jedna druhou bude učit a vést k osvojení nové schopnosti… Pak se vydaly ke ztělesnění na Zemi.
Je však už vrozenou zvláštností výuky duší, že narozením se jejich paměť většinou všeho zbaví. Jen málo z nich se dovtípí, že náhody nejsou tak docela náhody a že jakýkoli člověk se v našem životě objevuje právě ve chvíli, kdy je nám třeba lekce, kterou s sebou přináší.
(zdroj: http://www.pronaladu.cz/lekce-pro-dusi-k-zamysleni/)