Posuzování a odsuzování ostatních lidí
Nám lidem je vlastní neustálé posuzování ostatních lidí. Pomlouváme a odsuzujeme co je jiné-jak paní Nováková špatně vychovává děti, jak špatně vaří, nestará se o manžela, apod. Na základě čeho posuzujeme jiné? Na základě toho, co je dobré a co je špatné. A kdo o tom rozhoduje? Přece dobří lidé. Jenže kdo jsou dobří lidé? Nepochybně si myslíme, že my. Ale co když si to o sobě myslí i ostatní? Kdo má pravdu?
Každý by se měl řídit úžasnou větou, kterou řekl Ježíš: „Nesuďte, abyste nebyli souzeni.“
Svalování odpovědnosti ze sebe, hledání ve vnějším světě
Další vlastností lidí, pro nás velmi typickou, je to, že s oblibou svalujeme odpovědnost za náš život na jiné. Za naši situaci může špatné dětství, rodiče, vláda, apod. Je velmi pohodlné se vmanipulovat do role oběti, která vlastně za nic nemůže, jejíž život řídí ostatní. Ale opravdu je tohoto člověk hoden? Jsme mistry světa v nalézání výmluv a viníků. Zapomínáme na to, že jsme vlastně velmi mocní-život máme ve svých rukou, jen si to musíme uvědomit. Můžeme se sebe dělat bezmocné oběti, jestliže chceme. Ale chceme-li se svým životem opravdu něco udělat, musíme přestat hledat odpovědi a pomoc mimo sebe samé – to jen dokazuje , že nevěříme ve vlastní moc a moudrost. Je třeba věřit sám v sebe a vzít odpovědnost za život plně do svých rukou.
Inteligence
My, lidé, se spoléháme především na své „racio“ – inteligenci, neboli myšlení mozkem. Jak však víme, je toto myšlení velmi omezené. Chcete-li se ve svém životě dostat dále, je třeba vnímat sám sebe, svou vnitřní moudrost, intuici-myslet srdcem.
***
z knihy: Princip LOLA – René Egli
art by: Anyes Galleani
použitý zdroj: http://www.reiki-oasa.cz/
