Pojďmě se spolu podívat na legendy obyvatelů některých lesů u nás, jako byly například Rusalky, Vodníci, Divoženky, Hejkalové, Ludkové… A dnes to budou právě Ludkové.
V některých oblastech Moravy patřili k ochráncům domovů Ludkové, čili, jak jméno prozrazuje – maličtí lidičkové. Tito lidičkové – Ludkové žili v lesích a především ve větších kopcích a horách. Jako většina představ o původních obyvatelích, i ludkové byli učiteli – naučili lidi řemeslům, především 
kovářskému a stavařskému. Ludkové svou povahou neškodili lidem. Naopak, žili s nimi v symbióze, a lidé dříve jim na zápraží nechávali vždy kousek chleba a trochu vody. Ludkové byli bojácní a k lidem se přibližovali jen v případě, že se cítili naprosto bezpečně. Jejich jazykem byla zkomolená lužickosrbština a sotva se do kraje dostavilo křesťanství, sbalili se a zmizeli. Předpokládalo se, že jsou předky Lužických Srbů a původními obyvateli země – k této víře přispěly nálezy pravěkých pohřebišť lidu popelnicových polí.
ĎAKUJEME:
