Když nás někdo pomlouvá, snaží se nám ublížit, klade nám do cesty překážky, používá všemožné 
zbraně vůči nám, je to jenom jeho vlastní STRACH, který toto všechno způsobuje. Lidé jsou zlí, protože se bojí. Oni se nebojí těch druhých – nás, ale bojí se sebe. Když se setkáme s takovým člověkem, mějme pro něj pochopení. Je zbytečné (a taky nebezpečné) v tu chvíli, když už proti vám vytahuje meč mu cokoli vysvětlovat. Ten člověk je v tu chvíli slepý – nevidí vás, ale „stvůru“, kterou si ve svých představách vytvořil. Je dobré jeho strach včas odhalit a pochopit, být jemný a pozorný na svá slova. Každý z nás jistě v životě zažil někdy co je to se bát, zacházejme tedy se strachem druhého jako s tím vlastním, dejme mu pochopení. Neodmítejme takového člověka, milujme ho – to je to, co potřebuje v tu chvíli nejvíce. A naše činy ať vycházejí z lásky, k nám samotným a tak i k těm druhým.
Jana Matulová
