Snažím se nebýt závislá na tom, co si o mě myslí druzí nebo jestli je mé chování neuráží. Já jsem já. Buď ber, nebo nech být. Mám ráda své přátele, protože mě baví s nimi trávit čas. Nemusím s nimi být, chci s nimi být. Až s nimi nebudu chtít být, odejdu. Už se neptám, jestli je pohoštění, které jsem jim připravila dost dobré, nebudu je přece uplácet. Pohostím je, protože to dělám ráda a nečekám od nich nic na oplátku, žádná slova díků, žádná pozvání, žádné ujišťování o mé vlastní důležitosti. Beru je jací jsou, nic od nich nečekám a neptám se, jak mě berou oni. Mají stejné právo odejít jako já. 
Když se mi na lidech, se kterými se stýkám, něco nelíbí, nebudu je měnit, odejdu. Nebudu slepá k jejich já, nebudu si je ve své hlavě přetvářet. Ne, nebudu se ptát, jestli někoho mé chování uráží. Mým úmyslem není někoho urážet a pokud druhá osoba mou povahu odmítá, může odejít. Nebudu se kvůli nikomu měnit. Nepotřebuji, aby mě měl někdo rád na úkor toho, že se nebudu mít ráda já. Nezradím se kvůli někomu, kdo mi bude dávat lásku, jen když budu dělat, co chce. Mám dost vlastní lásky, kterou můžu rozdávat, nepotřebuji si ji kupovat jinde.
prevzaté z FB
