Schopnost bezpodmínečně milovat druhé se v nás probouzí sama, jak postupujeme na duchovní cestě. Bylo by pošetilé si myslet, že 
bezpodmínečná láska se dá na povel naučit nebo že se pro ni jednoduše rozhodneme. Proto nemá cenu si vyčítat, pokud se vám nedaří milovat všechny své bližní. Je zcela normální a přírozené, že některé lidi máte rádi a jiné nesnášíte, a je zdravé si to přiznat a přijmout to tak. Je lepší upřímně někoho nenávidět, než někoho falešně milovat. Čím je člověk zkušenější a moudřejší, tím hlubší má pochopení pro všechny chyby a nedostatky druhých a tím silnější a bezpodmínečnější je jeho láska k lidem. Bezpodmínečná láska je výsledek duchovní cesty, nikoliv její podmínka.
prevzaté z FB
