ECKHART TOLLE
Uvědomte si, že vaše vnímání světa je odrazem stavu vašeho vědomí. Jste se svým vědomím spojeni a neexistuje žádný objektivní svět. Vaše vědomí vytváří svět, ve kterém žijete. Jedním z největších objevů moderní fyziky je objev jednoty pozorovatele a pozorovaného: člověk provádějící experiment – pozorující vědomí – nemůže být oddělen od pozorovaného jevu.
Způsob pozorování ovlivňuje chování jevu. Věříte-li ve svou vlastní oddělenost a boj o přežití, pak vám okolní svět tuto víru potvrzuje a vaše vnímání je ovládáno strachem. Žijete ve světě smrti, neustálého boje a zabíjení. Nic není takové, jak se to jeví. Svět, jejž vaše mysl vytváří a vidí, nemusí být ničím 
dokonalým, může být dokonce slzavým údolím. Ale všechno, co vidíte, je jen symbolem jako obraz ve snu. Záleží na tom, jak vaše vědomí interpretuje tanec molekulární energie ve vesmíru. Tato energie je stavební látkou takzvané hmotné reality. Vy ji vnímáte jako tělo, narození a smrt nebo jako boj o přežití. Existuje ovšem nekonečné množství jiných interpretací, nekonečné množství jiných světů – které závisí na vnímajícím vědomí. Každá bytost je ohniskem vědomí a každé ohnisko si vytváří vlastní svět, ačkoli všechny tyto světy jsou vzájemně propojeny. Existuje svět lidí, svět mravenců, svět delfínů atd. Existuje nesčetné množství bytostí, jejichž vědomí je tak rozdílné od vašeho, že si jejich existenci vůbec neuvědomujete, stejně jako si ony neuvědomují existenci vaši. Vysoce vyvinutí jedinci, kteří by si uvědomovali své spojení jeden s druhým i se Zdrojem, by žili ve světě, jenž by se vám jevil jako ráj – a přesto všechny světy jsou nakonec jediným světem. Náš kolektivní lidský svět je produktem vědomí, kterému říkáme mysl. V kolektivním lidském světě existuje spousta „menších světů“, jejichž existence závisí na jejich tvůrcích nebo pozorovatelích.
Jak už jsem řekl, náš svět je do značné míry odrazem naší egoic-ké mysli. Je ovládán strachem, protože strach je nevyhnutelným důsledkem sebeklamu mysli. Jako jsou obrazy ve snu symboly našich vnitřních stavů a pocitů, naše kolektivní realita je do značné míry symbolickým vyjádřením strachu a negativních emocí nahromaděných v kolektivní duši lidstva. Člověk není odloučen od světa, takže až se většina lidí zbaví iluze ega, tato vnitřní změna ovlivní všechno ostatní. Budeme žít v novém světě.
Bude to změna planetárního vědomí.
Totéž vyjadřuje buddhistické rčení, že každý strom a každé stéblo trávy nakonec
dosáhne osvícení. Tak interpretuji prohlášení sv. Pavla: „Celý stvořený vesmír čeká na příchod Božích synů.“ Svatý Pavel dodává: „Celý vesmír sténá jako v porodních bolestech.“ Rodí se nové vědomí a s ním nový svět. To předpovídá také Kniha zjevení: „Spatřil jsem nová nebesa a novou zemi, neboť první nebesa a první země pominuly.“ Ale nepleťte si příčinu s následkem. Vaším úkolem je přestat se ztotožňovat s formou, nikoli snažit se vybudovat lepší svět. Až se přestanete ztotožňovat z formou, nebudete připoutáni k tomuto světu, k této realitě. Uvědomíte si své kořeny v neviditelném Bytí a osvobodíte se od viditelného světa. Můžete se radovat z pomíjivých rozkoší tohoto světa, ale nemusíte se k nim poutat. Už nemusíte hledat naplnění skrze uspokojování svého ega, neboť jste ve spojení s něčím neskonale větším, než je jakákoli rozkoš nebo cokoli hmotného. V jistém smyslu už nepotřebujete svět. Nepotřebujete, aby byl jiný, než je. Teprve pak se začnete podílet na vytváření lepšího světa, na vytváření nové reality. Teprve
pak jste schopni skutečného soucitu. Pouze ti, kdo překonali svou závislost na světě forem, mohou vytvořit lepší svět.
