Pokud ti něco nevychází tak, jak by sis přál, lidé se nechovají tak, jak by podle tebe měli a svět se točí, jak na kolotoči, ale opačným směrem, zkus na chvíli nechat všeho být.
Odlož kladivo, kterým bušíš do reality a na chvilku se uvolni.
Zkus chvíli nečinně čekat a dej světu šanci se projevit.
Neměj strach, že o něco přijdeš, protože to, s čím se máš potkat, se také potkáš.
Přenechej na čas iniciativu Vesmíru, který skrze tebe bez ustání proudí a vše vytváří, i když to obvykle považuješ za výsledky svého snažení.
S pokorou přijmi to, co přichází, co je pro tebe přichystané.
Přijmi situaci, ve které se nacházíš takovou, jaká je, druhé přijmi takové, jací zrovna jsou a ….necháš to celé být.
Na chvíli se nebudeš zabývat tím, co s tím máš udělat, jak to vyřešit a budeš jen přítomný.
Čím méně se totiž od něčeho nebo k něčemu snažíš pohybovat, tím více vše spočívá v dokonalé harmonii.
Ne, že by ti na tom nezáleželo nebo ti to bylo fuk, jen to prostě chvíli necháš být.
Nebudeš nikam volat, někoho přemlouvat a tlačit na něco, aby se stalo.
Prostě se vzdáš požadavků na Život, kterými si vytváříš utrpení, jenž následně zažíváš.
Chce to odvahu nelpět na okamžitém vyřešení své svízelné situace a důvěřovat Vesmíru, že ON to vyřeší tím „nejlepším“ způsobem.
Jednoduše počkáš, co ti Vesmír sám nabídne.
Jakmile jednou ochutnáš, jak se tvoří realita, nebudeš už tvrdohlavě trvat na svém.
Naučíš se umění „NECHAT TO BÝT“, které ti přinese klid.
A potom jen půjdeš, naskočíš na vlnu, která ti bude nabídnuta, a popluješ.
Jak jednoduché, a jak nepochopitelné.
K. Spilko
zdroj: Studio Děkujiti – harmonie života
