Podnikáme v životě mnoho cest k vlastnímu štěstí. Jezdíme na dovolené, chodíme do kin, na zábavy, večírky. Do společnosti, do přírody. Někdo nebyl nikde a někdo objel celý svět třeba i dvakrát dokola. A kromě zážitků mezi těmito lidmi není rozdíl.
Naopak jsou lidé, kteří třeba nikde nebyli, a přesto se vydali na nejdelší cestu svého života. Na cestu, 
která není delší než čtyřicet centimetrů. Ale je jen pro odvážné. Je to cesta z vaší mysli k vašemu srdci. V dnešní době naprosto dominuje jen mysl, která si z nás udělala otroky. Neustále nás jen zahrnuje svými komentáři, přáními, negací. Ovládá nás po všech stránkách. Nedá nám klid a štěstí už vůbec ne. Jak říkal „Sokrates“ ve filmu „Pokojný bojovník“, „Mysl je jen reflexivní orgán. Denně nás zahrne milióny myšlenek, které nemají větší cenu než piha na našem nose“. Naše mysl je sobecká, egoistická, zákeřná. Produkuje negativní energii, která nakonec pohltí celou osobnost člověka. A z života se stane přežívání. Naše mysl je takto nastavena. Je protiváhou našeho vlastního srdce. Ale co naše srdce? Je pravým opakem mysli. Srdce je nastaveno na pozitivní tok energie, vnímání krásy, sdílení, milostivost. Oplývá lidskostí a sounáležitostí. Vidíte ten podstatný rozdíl mezi myslí a srdcem ? Kdo z nás, nebýt naší mysli, by dokázal zabít telátko, aby si ho dal k obědu jen proto, že má na něj chuť ? Naše srdce by to nedovolilo. Naše mysl ano. A přesto je to nás nejlepší kamarád. Rádce, posloucháme ji ve všem. A stačí sestoupit čtyřicet centimetrů níže, a stávají se z nás lidé. Opravdoví lidé. Ne ti kteří si na lidi jen hrají. Naše srdce vytváří pokoru, ne egoismus. Pochopení, ne přehlížení. Naše srdce dokáže vytvářet klid, který většina z nás hledá. A přesto ten klid každý hledá ve své mysli. Abyste našli klid, musíte svou mysl „opustit“. Nechat ji opět jen na úrovni reflexivního orgánu. Ne jako svého společníka, ale pouze jako pomocníka. Více ji nesmíte dovolit. Pravým společníkem, který v sobě má lidskost je vaše srdce. Věřte, že ve vaší mysli klid nikdy nenaleznete. A přesto se to snaží mnozí dokázat. Postavili se rozbouřenému moři, které chtějí zkrotit. Lepší je však z břehu odejít. Dále od rozbouřeného moře budete mít klid vnitrozemí, takové jaké má vaše srdce uvnitř našeho těla. Pokud se vám podaří ujít svých čtyřicet centimetrů, váš život se zklidní. Najdete lásku, mír a soucítění. Nebudete závidět, mít zlobu, nevyrovnanost, zášť. Všechny negace jsou stejně jen projevem vašeho vlastního strachu. Vaší vlastní mysli…
Mějte krásný víkend,
Pavel
ĎAKUJEME:
