Nejdůležitější „obyčejná“ věc. Kyslík na naší planetě…
Myslím, že bychom kromě filozofování měli také znát sem tam nějaká fakta. Proto dnes tento příspěvek. Cesta kyslíku na naší planetě nebyla tak jednoduchá. Mnoho z nás se totiž domnívá, že přišel až s rostlinami. Jenže, bylo to asi takhle…
Je tomu už něco kolem 2,4 milardy let, kdy se na zemi prudce zvýšil podíl kyslíku v atmosféře. Tato doba se také někdy nazývá jako velká „oxidační katastrofa“. Je to totiž také jiný úhel pohledu (v podstatě stejný, jako kdyby se v atmosféřeprudce zvýšil podíl třeba metanu). V této době za to však neměli svůj podíl rostliny ani stromy, ještě v té době neexistovaly, ale nám dobře známé sinice. Právě ony zapracovaly na tom, že se v atmosféře zvýšil podíl kyslíku. O dvě miliardy let později, na tom začaly pracovat i první rostliny, zhruba před 420 miliony lety. Byly to první cévnaté rostliny. Od té doby se zelené rostlinstvo začalo vyvíjet a první stromy se objevily asi před 325 miliony lety. A od té doby provází planetu na vývoji kyslíku v atmosféře. A jak si na tom stojíme dnes ? Veškeré suchozemské rostlinstvo na světě dnes produkuje podle propočtů asi něco kolem 2,6×10¹¹ tun kyslíku na den. Fotosyntetické procesy oceánů k tomu denně přispějí podílem 0,6×10¹¹ tun kyslíku na den. Je to tolik kyslíku, že by ho všichni tvorové vůbec neudýchali (nespotřebovali). Budete se divit ale téměř veškerý tento kyslík (z rostlin a oceánů) je spotřebován na oxidační procesy při rozkladu odumřelých organismů (rostlin a živočichů). Jen jeho malá část, tj. něco kolem 1,55×10/9 tun kyslíku za rok stačí na zachování života na zemi. A jak je to v menším měřítku, které je pro nás lépe pochopitelné? Podíváme se třeba do našeho lesa. Průměrný listnatý strom o výšce 25 metrů a celkovou plochou listů 1600 m², vyprodukuje za své vegetační období (od jara do ztráty listů) tolik kyslíku, že stačí pro 10 lidí na celý rok (přesněji tedy 1,7 kg kyslíku za hodinu). Ale situace není celosvětově opravdu beznadějná. Dle posledních satelitních měření, se zvětšují plochy osázené stromy. Díky působení Číny, Koreje i Indie, se zvýšila zalesněná plocha za posledních 10 let jen v Asii o 30 milionů hektarů (jen pro informaci, velikost Číny je 960 milionů hektarů). Ani v Evropě však nezůstáváme pozadu. Za posledních deset let se plocha lesů též zvýšila. Ovšem jižní Amerika na tom není pořád dobře. Tam se vesele kácí dál a za posledních 10 let se tam vykácelo 40 milionů hektarů pralesa. Tak že bychom alespoň my Evropané a lidé v Asii dostali rozum ? Bylo by na čase. A nezapomeňte až půjdete ven na procházku se pořádně nadýchat kyslíku. Bez něj by nás nebylo…
Mějte hezký víkend,
Pavel
ĎAKUJEME:
